Během prázdnin propadnou všichni žáci

Vydáno:

Anglický odborný termín „summer learning loss“ můžeme do češtiny volně přeložit jako prázdninový propad v učení. Představuje úbytek školních (akademických) znalostí a dovedností během letních prázdnin.

Během prázdnin propadnou všichni žáci
PhDr.
Jan
Voda
Ph. D.
katedra primární pedagogiky, Pedagogická fakulta Univerzity Karlovy v Praze; ředitel školy
V literatuře se také můžeme setkat s výrazem summer slide - letní šikmá plocha. Míra propadu závisí především na ročníku, vyučovacím předmětu a také na finančním příjmu rodiny. Navzájem se potvrzující zjištění napříč různými studiemi odhalují, že žáci skórují v týchž standardizovaných testech níže na konci léta než na začátku. V matematice průměrný propad odpovídá ztrátě 2,6 měsíce aktivního učení, ve čtení se během léta propadnou žáci z nízkopříjmových rodin o 2 měsíce. Právě socioekonomický
status
rodiny dítěte vysoce koreluje s mírou jeho prázdninového propadu.
PROPAD V MATEMATICE A VE ČTENÍ
Letní prázdniny patří tradičně a neodmyslitelně ke školnímu roku - jsou toužebně očekávány dětmi i učiteli. Zatímco z jedné strany se může zdát dvouměsíční volno potřebným pro odpočinek a relaxaci žáků, výzkumy poukazují na skutečnost, že prokazatelně zapříčiňují ztrátu akademických výsledků, vyjádřenou jako rozdíl mezi výsledky v těch samých testech, které žáci skládali na konci prázdnin a jen o dva měsíce dříve na konci předchozího školního roku.
Nejmarkantnější ztráta se projevuje v testech z matematiky, kdy propad v řešení početních příkladů představuje více jak dvou a půl měsíční regresi - jinými slovy, končí-li školní rok v červnu, žáci se propadnou ve svých matematických dovednostech do první půlky dubna. Tato výzkumná měření byla realizována na rozsáhlém vzorku amerických dětí, takže při transferu tohoto poznatku do podmínek v České republice musíme být opatrní; z druhé strany - v čem by měli být žáci v USA jiní než české děti?
Čtení a pravopis také dostává prázdninami ránu, i když v tomto případě je hlavní výzkumně prokázanou proměnnou socioekonomický
status
žáků. Platí úměra mezi výší rodinného příjmu a mírou, jak vážný bude propad dítěte ve čtení. Zatímco u žáků ze střední společenské třídy lze dokonce vysledovat nárůst dovedností do plusu (vlivem čtení o prázdninách), žáci z nízkopříjmových rodin mohou ztratit dva až tři měsíce. Průměrně se však žáci úhrnem ze všech rodin propadají ve čtenářských dovednostech o měsíc a více, což je po matematice druhá nejrizikovější oblast.
NEROVNÉ PŘÍLEŽITOSTI
Je smutné, že žáci, kteří se během prázdnin propadnou nejníže, pocházejí výhradně z rodin s nejnižším socioekonomickým statusem. Příjem rodiny představuje zásadní proměnnou v tom, jak velká bude letní ztráta ve výsledcích žáků. Přitom prázdninová ztráta není jen přechodný stav. Učební ztráty se během let školní docházky akumulují a sčítají, takže děti ze slabých rodin se mohou během školních let propadnout až o celý ročník, což následně ovlivňuje jejich šance na přijetí na střední školu apod.
Klíčovou roli ve vyplňování prázdninové „mezery“, kdy je škola zavřená, hrají pochopitelně rodiče. Akademická ztráta je mnohem méně výrazná (pokud vůbec) v rodinách, které mají možnost posílat děti do letních škol, na tábory, berou je na výlety a cestují s nimi, navštěvují s nimi knihovny, muzea, památky a využívají dalších příležitostí k učebnímu rozvoji. Četné studie prokázaly, že děti mají mnohem lepší výsledky ve čtení, když se jejich rodiče podílejí na jejich vzdělávání tím, že jim zprostředkovávají učební příležitosti. A protože děti z nízkopříjmových rodin mají nerovné příležitosti v přístupu k učebním příležitostem během prázdnin, nemají prakticky šanci vyrovnat svou ztrátu vůči lépe situovaným vrstevníkům. (Více jak 11 % amerických dětí ve věku 6-12 let se musí během prázdnin o sebe postarat samo - zejména z důvodů finanční náročnosti placeného hlídání, letních kempů apod.) A tak i když se nemusí na první pohled zdát, že by letní měsíce mohly negativně ovlivňovat osudy žáků, odhaduje se, že až dvě třetiny školního (ne)úspěchu je zapříčiněno prázdninovým propadem v učení. Spojené státy si tuto skutečnost uvědomují, a tak zřizují celou řadu programů letního rozvoje a fondů na podporu ohrožených dětí, ačkoli i tak jsou trvale kritizovány veřejností, že tato péče není dostatečná.
DALŠÍ SOUVISLOSTI
Jiným zajímavým poznatkem je, že současné rozložení školního roku do faktických 9 měsíců docházky do školy vlastně již dávno neodpovídá existujícím potřebám moderního světa. Tradiční školní kalendář totiž pochází z doby, kdy většina rodin pracovala v zemědělství a kdy bylo potřeba respektovat koloběh práce na polích, z nichž právě sklizeň spadala do letních měsíců. Navzdory faktu, že dlouhé letní prázdniny tak již prostě nejsou ničím opodstatněné, setrváváme ve stereotypu, který si - jak uvedeno výše - vybírá tučnou daň ze studijních výsledků žáků.
Málokdo si také uvědomí, že žáci se ve školách nejenom učí, ale také stravují, přičemž školní stravování stále ještě usiluje o prosazování zdravého, vyváženého jídelníčku, popř. nabízí dětem i dietní režim. Školy v USA zprostředkovávají sociálně nejslabším dětem dotované obědy, ale když jsou školní jídelny v době prázdnin mimo provoz, jsou to opět chudé děti bez dozoru (pracujících) rodičů, které se stravují hůře. Bez zajímavosti není ani zjištění studie z roku 2007, že děti trpící obezitou přiberou na váze nejvíce právě v období letních prázdnin.
Prázdninový propad žáků se promítá také do práce samotných učitelů. Aby mohli pedagogové vůbec navázat na učivo po dvouměsíční pauze, věnují podle výzkumů měsíc a více času opakování a znova vykládají tutéž látku, kterou už dříve odučili. Při americkém devítiměsíčním školním roce se jedná o drahocenný čas, během kterého by žáci mohli být exponováni novému učivu. V tak obrovské zemi, jakou jsou Spojené státy, to představuje úhrnem obrovské plýtvání lidským potenciálem i finančními prostředky.
Žáci, kteří jsou po většinu dne během prázdni sami bez dozoru dospělých (viz výše), nejenže přicházejí o důležité učební podněty, ale jsou také ohroženi rizikovým chováním - konzumace alkoholu, užívání drog, kouření, páchání trestné činnosti. I to jsou faktory, které po návratu z prázdnin ovlivňují jejich školní prospěch, v důsledku čehož ani řada amerických dětí školu nedokončí.
A CO JÁ S TÍM?
Kritický čtenář možná namítne, že tento černý obraz prázdnin je založen výhradně na výzkumech z USA, tedy ze zcela odlišného kulturního prostředí. Že v České republice nejsou rozdíly mezi sociálními třídami tak vyhrocené. O tom není sporu. Přinejmenším však pro nás mohou být tyto studie mementem. Jako pedagogickým pracovníkům nám náleží exkluzivních osm týdnů dovolené - skutečnosti uvedené výše nás mohou například dovést k zamyšlení, kolik času z prázdnin věnujeme doma vlastním dětem k „zasypávání“ jejich letní propadliny v učení.
ZDROJE
-
COOPER, H., NYE, B., CHARLTON, K., LINDSAY, J. & GREATHOUSE, S. (1996). The Effects of Summer Vacation on Achievement Test Scores: ANarrative and Meta-Analytic Review. Review of Educational Research, 66, s. 227-268.
-
COOPER, H. Summer Learning Loss: The Problem and Some Solutions. [online]. 2003 [cit. 2016-06-28]. Dostupné z: http://files.eric.ed.gov/fulltext/ED475391.pdf

Související dokumenty

Pracovní situace

Žákovská a studentská samospráva
Přiznání svéprávnosti nezletilému dle nového občanského zákoníku
Metodické doporučení MŠMT pro práci s Individuálním výchovným programem v rámci řešení rizikového chování žáků
Výchovná opatření a jejich zveřejňování
Zpracovávání osobních údajů v podobě výsledků vzdělávání
Mimoškolní akce školy – účastníci akce
Zákon o mimořádném ředitelském volnu a mimořádném vzdělávání distančním způsobem v souvislostech
Metodika k hodnocení žáků ve středních školách a konzervatořích dle zákona Lex Ukrajina ve školním roce 2021/2022
Vzorové situace při žádosti rodiče o informace o průběhu vzdělávání dítěte
Smlouva o úplatném vzdělávání v soukromé a církevní škole
Komisionální zkouška žáka střední školy
Školy a cestování žáků - varianty organizace akce
Den, do kterého je žák, student žákem, studentem školy ve školním roce 2019/2020
Příklad dobré praxe – kulatý stůl k problematice sociálního začleňování
Rok na střední škole v zahraničí z právního pohledu
VP, středisko výchovné péče a OSPOD
Může škola požadovat peníze za opotřebení učebnic?
Akreditace vzdělávacích programů v systému DVPP
Doprovod žáka do nemocnice
Jak na modrou velrybu

Poradna

Výuka Aj
Odpovědnost školy za škodu - odpověď na dotaz
Problémy ve třídě
Ubytování v internátu
Třídní důtka - odpověď na dotaz
Dozor při odvozu do nemocnice - odborná poradna, odpověď na dotaz
Dobrovolnická práce
Počet žáků ve třídě
Lesní školka
Poplatky za ŠD při rotační výuce
Ukončení předškolního vzdělávání
Žák v zahraničí
Výkaz práce
Povinné předškolní vzdělávání