Analýzy vzdělávacích dat jako součást činností České školní inspekce

Hlavním obsahem této klíčové aktivity je analýza a vytěžení řady dostupných domácích i mezinárodních datových zdrojů, které prozatím nebyly dostatečně využity nebo dosud nebyly zkoumány v kontextu jiných dostupných dat. Analyzována budou data z různých typů inspekční činnosti, z tuzemských plošných i výběrových testování a hodnocení (ověřování výsledků žáků prováděná Českou školní inspekcí, výsledky maturitní zkoušky, výsledky jednotné závěrečné zkoušky apod.) i mezinárodních šetření výsledků vzdělávání (PISA, PIRLS, TIMSS a TALIS).

Interdisciplinární analýzy těchto dat budou realizovány v kontextu dalších disponibilních dat a ukazatelů z řady zdrojů i mimo oblast výzkumů ve vzdělávání. Klíčovou optikou se tak stane právě kontext, za kterého k pozorovaným jevům dochází. Analýzy by měly směřovat k vysvětlení příčin a komplexnějších kauzalit známých i nově zjištěných jevů. Cílem bude zprostředkovat aktérům ve vzdělávání a tvůrcům vzdělávacích politik podrobné informace o příčinách problémů i pozitivních trendů ve vzdělávání. Ty by měly sloužit k tvorbě relevantních vzdělávacích politik a k zefektivnění vzdělávacího procesu. Realizace dalších cyklů mezinárodních šetření typu PISA nejen zajistí rozšíření datové základny v čase, ale zejména umožní provádění důkladnějších časových analýz sledujících vývojové trendy. Časová data poskytnou velmi potřebný základ pro evaluaci některých změn a úprav, které byly ve vzdělávacím systému v minulosti provedeny.

Stěžejní činností budou analýzy komplexních datových souborů vytvořených propojením informací z více datových zdrojů, které dosud nebyly ve vzájemném kontextu analyzovány. Tam, kde to bude možné, bude Česká školní inspekce pracovat s hierarchickými daty získanými na všech relevantních úrovních (žáci, třídy, pedagogové, školy, obce, regiony). Cílem je analýza úspěšnosti a kvality vzdělávacího procesu v kontextu širokého portfolia faktorů, které jej mohou ovlivňovat. Výsledné statistické modely budou mít schopnost poměrně přesně popsat strukturu, vzájemné vztahy i sílu působení jednotlivých faktorů na vzdělávací proces. Ještě důležitější ale je, že budou mít mimořádnou prediktivní hodnotu. Vytvořené modely tak budou nejen popisovat stávající realitu, ale současně mohou poskytnout scénáře budoucího vývoje na základě modelovaných opatření. Díky tomu lze testovat a predikovat, jak se ve vzdělávacím procesu mohou projevovat různé zásahy a opatření. To umožní snadno, rychle a s minimálními náklady ověřovat pravděpodobné dopady různých variant možných opatření, u kterých se předpokládá, že povedou ke zlepšení kvality vzdělávacího procesu. Takové predikce bude možné testovat plošně nebo cíleně pro určitý region, město nebo i školu, a to i s přihlédnutím k jejich mnohdy specifickému postavení.

Analytická činnost pomůže při rozhodování o konkrétních doporučeních či opatřeních směřujících ke zkvalitňování vzdělávacího procesu. Umožní také formulovat nejen obecná doporučení, ale i konkrétní postupy pro specifické situace, např. pro školy v sociálně vyloučených lokalitách, školy se specifickou strukturou žáků nebo i pro celé regiony se specifickou sociální zátěží apod. V rámci této klíčové aktivity pak vznikne také standardizovaná metodika, pomocí které bude Česká školní inspekce popsanou analytickou činnost samostatně provádět i v budoucnu a jejíž výsledky pak bude - spolu s dalšími zjištěními, tematickými zprávami a obdobnými dokumenty informujícími o stavu kvality a efektivity počátečního vzdělávání v jednotlivých oblastech - dále zprostředkovávat tvůrcům vzdělávacích politik a ostatním aktérům ve vzdělávání.