V posledních týdnech se politici předháněli v tom, kdo se vyjádří k problematice společného vzdělávání odborněji nebo emotivněji. Demagog.cz se proto rozhodl, že jejich výpovědi ověří a zjistí, nakolik v této věci zaznívají pravdivé informace.
Zkontrolovali jsme 30 nejnovějších faktických výroků, které se objevily v celostátních televizích, rádiích a denících mezi 24. únorem a 1. březnem. V této době se k inkluzi vyjadřovala především ministryně Kateřina Valachová (ČSSD), prezident Miloš Zeman a poslanci Jiří Zlatuška (ANO) s Petrem Fialou (ODS).
Analýza bohužel ukázala, že se v debatě objevují nesmysly a že někteří politici nový zákon úplně překrucují.
Především je však zajímavé, že se vůbec v poslední době začal ozývat nesouhlas s inkluzí ze všech stran politického spektra. Jak totiž upozorňuje Jiří Zlatuška, „nikdo z dnešních bijců, kteří se bojí, že to poškodí kvalitu škol, před rokem na sněmovním plénu žádné argumenty neměl“. Tehdy by přitom jejich kritika mohla být konstruktivnější a měli šanci změnit znění zákona, proti němuž nyní protestují.
Tehdejší přesvědčení protiinkluzivních poslanců bylo ale opačné, předseda občanských demokratů o společném vzdělávání hovořil jako o „jedné koncepční věci, která je v zákoně rozvíjená správným směrem“, a Marta Semelová podpůrná opatření pro žáky se speciálními vzdělávacími potřebami „velice vítala“. Z dnešních odpůrců pro zákon dokonce přímo hlasovala většina poslanců a poslankyň vládní, Úsvitu a komunistů.
Miloš Zeman si na jedné straně připsal více nepravdivých vyjádření než všichni ostatní politici dohromady, avšak netýká se jej jako téměř jediného náhlé převracení názorů. Po prezidentově loňském vyjádření o inkluzi jako o „neštěstí“ s tím, že „rychlost kolony je určovaná rychlostí nejpomalejšího vozidla“, se na něj sesypala drtivá kritika z téměř celého mediálního prostoru. Jen v prvních dnech po vyslovení jsme napočítali 26 nesouhlasných reakcí od politiků, akademiků i dalších osob. Na prezidentově straně tehdy byl jeho vlastní mluvčí a předseda strany, která mívala Zemana v názvu, Jan Veleba.
Častou nepodloženost kritiky společného vzdělávání shrnuje následující výrok Petra Fialy: „Ministryně Valachová přišla s nápadem, že všechny děti s handicapem budou postupně chodit do běžných tříd, do běžných škol.“
V první řadě byl zákon schválen ještě před nástupem Kateřiny Valachové, která tudíž „nepřišla s nápadem“; nyní jej pouze zavádí. Ale hlavně, integrace „všech dětí“ nastat nemá. Zákon navrhuje integrovat jen žáky, kterým to postižením dovolí. Ministerstvo uvádí, že „se má citlivě posuzovat, zda dítě s danou diagnózou bude schopné výuku v běžné škole i za všech podpůrných opatření zvládat. Navíc, pro žáky, kteří mají středně těžké nebo těžké mentální postižení, se nic nemění,“ dodává úřad.
Další nepravdy podle našeho šetření přinášel zejména prezident Zeman. Nadsadil náklady změny z 2,5 na 3,5 miliardy v prvních dvou letech; hovořil o používání paravanů jako o novince, přestože už jsou využívané, a na fakta nehleděl ani ve svém názoru, že „není definované mentální postižení“.
Ověřili jsme i výroky dvou zastánců inkluze, ministryně Valachové a poslance Zlatušky. Ti naopak věrně opakovali statistiky i obsah zákona a pravdě se vzdálili jen v nevýznamných otázkách: Kateřina Valachová se zmýlila v chronologické posloupnosti návrhů přechodných období právní normy.
Je nešťastné, že debatu o společném vzdělávání někteří politici za pomoci nepravdivých argumentů vyhrocují. A to navíc poté, co proti inkluzi - s výjimkou prezidenta - při projednávání ve sněmovně nic nenamítali, nebo ji dokonce podporovali.
Kompletní analýzu naleznete na www.demagog.cz/diskusie/357.