V březnu tohoto roku proběhl na půdě Pedagogické fakulty Univerzity Karlovy v Praze Kulatý stůl pořádaný Centrem školského managementu s názvem „Jakého učitele absolventa potřebují ředitelé škol?“ Pro lepší přiblížení této problematiky byli účastníci seznámeni s výsledky orientačního výzkumného šetření, které proběhlo v únoru 2013 a jehož respondenty se stali ředitelé základních a středních škol. Komentované výsledky tohoto šetření přináší následující článek.
Adaptace začínajících učitelů
Mgr.
Irena
Lhotková
Ph. D.
Centrum školského managementu, Pedagogická fakulta UK v Praze; ředitelka ZŠ Bohumila Hrabala
Výzkumného šetření se účastnilo celkem 50 ředitelů škol, a to 36 ze škol základních a 14 řídících střední školy. Ačkoliv respondentů není mnoho, pro orientační vhled do problematiky je počet dostatečný. Všichni ředitelé přijímali v posledních třech letech do pracovního poměru začínajícího učitele. Tuto potěšující skutečnost ale zastiňuje fakt, že devíti novým učitelům
nebyl přidělen uvádějící učitel!
Více jak pětina sledovaných začínajících učitelů byla tedy odkázána sama na sebe, popř. na náhodné rady či doporučení ochotných kolegů. Ale ani zbývajících 41 začátečníků nemělo vyhráno – ne všem byl totiž „ušit“ adaptační plán na míru. U 37 z nich plán nereflektoval ani jejich osobnost ani konkrétní potřeby. To znamená, že
adaptační plán
byl sestaven univerzálně, bez ohledu na konkrétního učitele. Přitom určité faktory (např. třídnictví v problémové třídě) často vedou až k odchodu začínajícího učitele mimo školství. Pokud shrneme první část průzkumu, musíme konstatovat, že z 50 začínajících učitelů se pouze čtyřem z nich dostalo odpovídající adaptace!V druhé části výzkumu ředitelé škol určovali,
v jakých oblastech se u začínajících učitelů objevovaly největší potíže.
Největší obtíže přináší začínajícím učitelům
práce se žáky
(hodnocení žáků, individuální přístup), což je, obdobně jako vlastní výuka, záležitostí fakulty připravující učitele. Ale
administrativa
představuje odpovědnost školy (papírová nebo elektronická třídní kniha, příslušný program pro školní matriku apod.), tyto konkrétní věci fakulta zajistit nedokáže. V oblasti
komunikace s rodiči
je ale odpovědnost sdílená – fakulta by se měla postarat o obecné zásady komunikace a škola
o aplikaci získaných znalostí do praxe
(častost a formy komunikace, způsob vedení třídních schůzek nebo konzultací). Na škole pak ještě zůstává
spolupráce s kolegy
(i když oblast týmové spolupráce je možné teoreticky na fakultě také zajistit) a
věci mimo přímou vyučovací povinnost.
V oblasti „jiná“ poukazovali ředitelé především na neznalost práce se školním vzdělávacím programem.Závěrečná otevřená otázka dotazníku směřovala od škol zpět k fakultám připravujícím učitele a zněla: „Bylo by možné některé z výše uvedených obtíží odstranit již během pregraduálního studia na fakultách připravujících učitele?“ Nejčastější odpověď se týkala navýšení počtu hodin pedagogické praxe studentů, která je naprosto nedostatečná, směřuje pouze k výuce a nesleduje věci mimo vyučovací povinnost (dozory, zastupování nepřítomného učitele, administrativa). Další oblast odpovědí se týkala konkrétního obsahu výuky na fakultách – zcela nedostatečně je podle ředitelů škol vyučována problematika hodnocení žáků, práce s žáky se speciálními vzdělávacími potřebaminebo výuka podle školního vzdělávacího programu. Poukazováno bylo opět i na oblast administrativy – studenti by měli získat alespoň povědomí o existenci třídní knihy nebo školní matriky.
Objevil se i zajímavý podnět k přijímacímu řízení na fakulty – nedílnou součástí by měl být osobnostní psychotest. Další ředitelé prosazovali zařazení
osobnostní a sociální výchovy a komunikačních dovedností
– tato oblast chybí začínajícím učitelům při jednání s problémovými žáky či rodiči. Někteří ředitelé navrhovali, aby část výuky na fakultách realizovali zkušení učitelé a ředitelé, kteří by zajistili kontakt se školskou realitou.Výsledky orientačního výzkumného šetření poukázaly u začínajících učitelů na nedostatky jak u pregraduální přípravy na fakultách, tak i při adaptaci na konkrétních školách. Vzhledem k tomu, že zástupci obou institucí byli přítomni na jednání Kulatého stolu Centra školského managementu, je předpoklad, že připomínky respondentů najdou své adresáty, a začínajícím učitelům se tak ulehčí cesta ke zvládnutí krásného, ale nelehkého učitelského povolání.