Víceleté gymnázium nemusí automaticky znamenat větší kvalitu než základní škola. Ukazuje se, že záleží více na tom, jak je škola výběrová.Experti z Pedagogické fakulty Univerzity Karlovy zkoušeli 6000 žáků a gymnazistů z matematiky, čtenářské gramotnosti a jazykových dovedností.
Experti z Univerzity Karlovy sledovali čtyři roky více než šest tisíc žáků. Zkoušeli je z matematiky, čtenářské gramotnosti a jazykových dovedností, kam patří pravopis, gramatika a slovní zásoba. Zaměřili se přitom na šesťáky a primány, které zkoumali od chvíle, kdy do ročníku nastoupili, do té doby, než skončili devátý ročník či kvartu.
Výsledky představí experti z Ústavu výzkumu a rozvoje vzdělávání při Pedagogické fakultě Univerzity Karlovy dnes na odborném semináři v Praze. HN je získaly v předstihu.
Výzkum je podle autorů jedinečný, podobná data nebyla dosud v Česku k dispozici. Ukazuje přitom, že záleží hlavně na kvalitě konkrétní školy a v případě gymnázia na tom, nakolik je opravdu výběrové.
Výzkum odborníci nazvali CLoSE a došli v něm k závěru, že přidaná hodnota víceletých gymnázií a základních škol se neliší ve dvou ze tří předmětů. Za přidanou hodnotu přitom považují to, co se dítě ve škole skutečně naučí, nehledě na to, z jaké je rodiny, jaké má spolužáky nebo schopnost studovat.
"Ne vždy přidává gymnázium více než základní škola, jak by mnozí očekávali. Záleží vždy na konkrétní škole," řekl HN ředitel Ústavu výzkumu a rozvoje vzdělávání David Greger.
Shromážděná data potvrdila, že gymnazisté dosahují lepších výsledků v testech než jejich vrstevníci na základních školách. Odborníci to ale vysvětlují tím, že důležitou roli hraje jejich rodinné zázemí, dobré společenské postavení rodičů i podobní vrstevníci, se kterými jsou v každodenním kontaktu. Průměrný výsledek žáků v primě dosáhl dokonce stejné úrovně, jako měli o čtyři roky starší deváťáci na základce.
Odborníci se zaměřili také na srovnání výsledků děvčat a chlapců, ty ukazují podobné závěry jako jiné výzkumy. Chlapci jsou lepší v matematice, děvčata ve čtenářské gramotnosti a češtině. Nově ale autoři zjistili, jak se v těchto oblastech žáci mezi šestou a devátou třídou posunuli: chlapci se zlepšili v matematice a ve čtenářské gramotnosti více než dívky, naopak děvčata více v jazykových dovednostech. Vyšší přidanou hodnotu u gymnázií ukázal výzkum pouze ve čtenářské gramotnosti.
"Víceletá gymnázia a druhé stupně základních škol se liší zejména složením svých žáků. Výzkum potvrzuje poznatky získané dříve," uvedla expertka na školství a spoluautorka Jana Straková.
Víceletá gymnázia mají v průměru lepší učitele, na druhé straně ale větší třídy, takže se tato výhoda srovnává, poznamenal Daniel Münich z think-tanku IDEA Akademie věd.
Pokud se rodiče rozhodují, zda dát dítě na víceleté gymnázium, musí podle Gregera posuzovat kvalitu své základní školy, zvažovaného gymnázia i charakteristiky svého dítěte. Univerzální doporučení neexistuje. Neplatí také, že přechod na víceleté gymnázium přinese žákovi větší zlepšení v matematice či ve znalosti českého jazyka.
"Pro každého žáka může znamenat něco jiného," dodal. Některým žákům může přechod na víceleté gymnázium podle něj dokonce přinést zhoršení školního prospěchu, ale i vztahu ke vzdělávání a celkovým dovednostem.
|
358 gymnázií působí v Česku. Čtyřletých je 293, šestiletý studijní program má 69 a osmiletý 273 z nich. Základních škol s druhým stupněm je 2729. 68 procent studentů gymnázií pochází z vyšších sociálních skupin, zatímco na základních školách jich takových studuje jen 28 procent. |