Nízkoprahové kluby po celém Česku otevírají poslední zářijový týden už tradičně své dveře široké veřejnosti. Do kampaně České asociace streetwork, která akci pořádá už počtrnácté, se letos zapojilo sto dvacet čtyři terénních a nízkoprahových programů. Letošní ročník podle organizátorů zcela přirozeně odráží současnou covidovou situaci. Nízkoprahová zařízení vedle sociálních služeb a poradenství pro děti a teenagery komunikují se školami a rodinami a nabízí pomoc s návratem do školních lavic i distanční výukou.
Během posledního zářijového týdne, od 21. do 25. 9., má veřejnost možnost bezplatně navštívit přes stovku nízkoprahových klubů. Kromě nahlédnutí do činnosti a fungování klubů mohou zejména rodiče dětí a teenagerů v rámci bezplatného poradenství získat odborné rady ohledně problémů týkajících se dospívání a vztahů s dětmi. Informovat se mohou také o možnostech podpory související s návratem jejich dětí do škol, která je letos pro řadu rodin aktuální. „Mnoho dětí nebylo v kontaktu se školou i šest měsíců. Návrat pro ně může být obrovskou psychickou zátěží. Nemluvě o mezerách ve výuce. Jasně se ukazuje, že u nás chybí propojení sociálních služeb a škol,” komentuje Martina Zikmundová z České asociace streetwork a dodává: „Sociální služby mohou být partnerem nejen rodinám, ale také školám a pedagogům.”
Odborná intervence pracovníků nízkoprahových a terénních služeb snižuje rizika, kterým jsou děti a mladí lidé vystaveni – ať už jde o dospívání, školu, rodinu apod. “Jsme rádi vždy, když nízkoprahové kluby přijdou navštívit rodiče dětí nebo dokonce i učitele, kteří děti a mladé dospělé mohou na tyto služby nasměrovat,” vysvětluje dále Zikmundová s tím, že během Týdne nízkoprahových klubů chtějí oslovit skrze návštěvníky i další děti a mladé, kteří zatím do klubů nedocházejí. “Nemusí vždy jít o nějaký závažný problém, teenageři mají vůči dospělým přirozenou nedůvěru, v klubech často najdou v pracovnících parťáky,” dodává. Tato zařízení teď navíc nabízejí bezplatnou pomoc s doučováním nebo zvládnutím distanční výuky, případně i zajištěním potřebné techniky. “Doučování může fungovat lépe než s rodiči. Ti navíc potřebují chodit do práce,” doplňuje Zikmundová.
„Do našeho klubu Pacific již několik let dochází tři sourozenci ve věku 11, 13 a 17 let. Dlouhodobě se nacházejí v tíživé životní situaci. Matka má invalidní důchod a její příjmy jsou nedostatečné. Otec je závislý na hazardních hrách a alkoholu. Jedno z dětí má vrozenou dědičnou chorobu a jeho stav se neustále zhoršuje. V době karantény z důvodu COVID a uzavření škol se ještě více prohlubovalo jejich sociální vyloučení. Neměli PC ani internet, proto nemohli komunikovat s kamarády, ani vyhledávat potřebné informace do školy. Neplnily včas a řádně online zadané úkoly,” uvádí příklad, kdy terénní pracovníci dochází za dětmi domů a pomáhají jim s výukou, vedoucí klubu Barbora Janurová, s tím, že dalším dětem poskytují online doučování. Zmíněné rodině mj. zprostředkovali notebook se sluchátky.
Nízkoprahových zařízení pro děti a mládež je v Česku podle posledních údajů MPSV celkem 248.
Zdroj: Tisková zpráva Česká asociace streetwork.cz