Za chybu žáky netrestejte, pracujte s ní a odhalujte její příčiny

Vydáno: 3 minuty čtení

Jednou ze zásad formativního hodnocení je předávat žákům více odpovědnosti za vlastní učení. A to například i ve chvíli, kdy od učitele či od spolužáka obdrží hodnocení své práce. Angažovanost žáků a práce s chybou jsou oblasti, kterými se mimo jiné zabývá osmnáct skupin formativního hodnocení na devíti základních školách ve čtyřech krajích České republiky. Skupiny fungují v rámci projektu Zavádění formativního hodnocení na základních školách, který realizuje Pedagogická fakulta Univerzity Karlovy ve spolupráci se vzdělávací organizací EDUkační LABoratoř.

Formativní zpětnou vazbu žáci dostávají v okamžiku, kdy se ještě učí a mají tedy také možnost na získaná doporučení reagovat. Když učitel poskytne žákovi hodnocení s cílem pomoci mu v dalším učení, vždy by mu měl umožnit, aby rady či návodné otázky využil. Jednak se tím u žáků buduje pozitivní vztah ke zpětné vazbě, protože díky ní mohou být žáci úspěšnější, a oslabuje se důležitost známky, která dává pouze informaci o tom, do jaké míry si žák osvojil ověřované učivo.

Také si na základě žákovy reakce může učitel ověřit, že rady, které poskytl, podpořily žáka tak, jak zamýšlel. Formulace zpětné vazby není jednoduchá a učitel by měl vždy zjišťovat, zda čas a energie investované do formulace vhodných doporučení měli kýžený efekt.

„Nad zpětnou vazbou by měl více času trávit příjemce než ten, kdo ji poskytuje. Pokud žákům vrátíme písemnou práci s tím, že jim opravíme všechny chyby, příliš je to neposune a naučí tím se pramálo,“ říká Michal Orság, ředitel vzdělávací organizace EDUkační LABoratoř.

Postupů, jak zvýšit zapojení žáků do práce s vlastními chybami, je celá řada. Můžeme například rozdělit žáky do skupin, v těchto skupinách jim předat jejich dříve odevzdané práce a také hodnocení těchto prací, která jsou na zvláštních papírech. Úlohou žáků ve skupině je spojit práci s konkrétním hodnocením a svou volbu obhájit.

Žák také může sám nebo s podporou formulovat, jakými postupy by mohl svou práci vylepšit. Zde se žák dostává až na úroveň metakognice, neboť přemýšlí nad vlastním myšlením a učením a vybírá pro sebe nejvýhodnější strategie. Vymyslet postup, který práci v budoucnu zlepší, může být u některých aktivit důležitější, a ve vztahu k učení žáka přínosnější než samotná realizace.

Další z technik práce s chybou je označování chybné oblasti bez bližší specifikace konkrétní chyby. Například označení řádku, ve kterém se chyba vyskytla, tečkou. Dvě tečky značí dvě chyby a podobně. Úlohou žáka je chybu najít a opravit.

Může se stát, že žák ani po označení chybné oblasti není schopen chybu odhalit. Učitel má pak další možnosti, jak žákovi pomoci, aby ho přímo na chybu upozornil. Může zúžit oblast hledání, nebo umožnit žákovi porovnat svou práci s prací spolužáka, která je správně. Může také naznačit o jaký typ chyby se jedná, nebo v jakém je slovním druhu.

Tato technika samozřejmě není využitelná vždy. Například v případě, že bude v diktátu padesát chyb, zvolíme jiný postup, jak s chybami žáka pracovat. Důležité je, aby učitel vždy zvažoval, zda je vybraný nástroj či technika nejvhodnější ve vztahu k učení jeho žáků.

Formativní hodnocení

Hodnocení, které žákům poskytuje relevantní informace pro jejich pokroky v učení na základě konstruktivní zpětné vazby.

Více o projektu na www.formativne.cz.

Zdroj: Tisková zpráva ze dne 16. září 2020, formativne.cz