V obličeji mají upřímný dětský výraz až do dospělosti, přesto to nejsou věčné děti. V empatii a emocionálních prožitcích jsou často dál než jejich vrstevníci. To jsou lidé s Downovým syndromem (DS), které mají ztrojený 21. chromozom.
Když si jako příklad vezmete dětský kolektiv, pak je pro všechny naprosto přirozené, když spolu chodí jak do mateřinky, tak potom na základní školu. A to děti zdravé i s handicapem. Inkluzi pak Dagmar Dzúrová, předsedkyně společnosti DownSyndrom.cz, přirovnává k naprosté přirozenosti, kdy už nikdo ani nevnímá, že s vámi v lavici sedí někdo nějak jiný. V článku si můžete přečíst, jaká školní docházka je pro děti se zdravotním handicepem přirozená či kam směřuje inkluze v evropském pojetí?