Učitelé: Drahoš se v problémech vzdělávání orientuje, Zeman si vystačí s frázemi

Vydáno: 7 minut čtení

Učitelé z Učitelské platformy se prezidentských kandidátů zeptali, jaké tři největší problémy v oblasti školství vidí a jak by přispěli k nápravě. Tým Miloše Zemana byl ve své odpovědi omezen prezidentovým závazkem nevést kampaň, ale připomněl prezidentovu dlouhodobou podporu učitelů. Tým Jiřího Drahoše byl konkrétnější, vedle nedostatečného financování a nízkých mezd učitelů upozorňuje i na chybějící shodu společnosti, k čemu mají školy vzdělávat. Dále vyzyvatel současného prezidenta považuje za problém ve vzdělávání lajdáckou přípravu školských zákonů a reforem.

Téma vzdělávání nebylo v předvolebních debatách prezidentských kandidátů zastoupeno dostatečně. Proto se nadpředmětová Učitelská platforma, která usiluje o zvýšení kvality výuky ve školách, zeptala obou postupujících prezidentských kandidátů, jaké tři nejzásadnější problémy ve vzdělávání vidí a jak by je ze své pozice řešili. Miloš Zeman, držící se závazku nevést kampaň, stručně přes svůj tým odpověděl: „Otázky "co byste v případě zvolení" trochu nekorespondují s pětiletým mandátem, který pan prezident vykonává. Chápu, že pro srovnání potřebujete stejné odpovědi od obou, ale kroky pana prezidenta v úřadu a jeho dlouhodobá podpora učitelů jsou snad dostatečnou odpovědí. Jsou to jasné činy, narozdíl od slibů.“ Prezidentův tým byl následně vyzván, aby uvedl, na jaké tři problémy ve vzdělávací oblasti se chce Miloš Zeman v případě volebního úspěchu zaměřit. Tým Miloše Zemana již dále neodpověděl.

Prezident Miloš Zeman aktivně vystupoval proti inkluzi a upozorňoval na veškerá rizika společného vzdělávání. „Pan prezident se na svých cestách po regionech setkal s mnoha žáky, učiteli i řediteli a navštívil bezpočet škol. Miloš Zeman má velmi dobrý vhled do každodenních problémů škol i vzdělávání. V předchozím pětiletém období jsme ovšem nezaznamenali žádnou větší výzvu k navýšení rozpočtu pro oblast školství či jakoukoliv konkrétní podporu učitelům,“ sděluje předsedkyněUčitelské platformy Petra Mazancová. „Kancelář pana prezidenta se vždy ptala na názor odborů, když měl pan prezident podepsat nový zákon. Ale o navýšení rozpočtu do školství či o vyšší učitelské mzdy se Miloš Zeman výrazně nezasazoval,“ uvedl předseda školských odborů František Dobšík. „I přesto, že má pan prezident velkou mediální pozornost i politický vliv a mohl stejně úspěšně jako v případě inkluze na další zásadní problémy ve vzdělávání upozornit, tak se o otevření dalších témat ve vzdělávání nepokusil,“ zhodnocuje pětileté prezidentské působení Petra Mazancová z Učitelské platformy.

Tým Jiřího Drahoše odpověděl později. Učitelská platforma považuje za velmi důležité sdělení k současnému stavu podfinancování školství: „České společnosti, a politické reprezentaci obzvlášť, dosud chybělo dostatečné uvědomění, že tím šetříme na úkor své budoucnosti.“ To slovy Petry Mazancové znamená: „Konečně si naši politici uvědomí, že investice do vzdělávání jsou investicí do naší budoucnosti. Pokud nebudou podpořeni učitelé i celá oblast vzdělávání, tak znevýhodníme dnešní školní děti v konkurenci měnícího světa. Bez podpory politiků nebudeme jako učitelé schopni vzdělávat pro 21. století.

Otázku i s úplnými odpověďmi naleznete zde, popř. viz níže.

Zdroj: Tisková zpráva Učitelské platformy ze dne 22. ledna 2018

 

Email s otázkami, sobota 13. ledna:

Vážený pane „jméno“,

gratulujeme Vám k postupu do druhého kola prezidentských voleb.

Rádi bychom od Vás získali odpovědi na otázky, které jako organizace věnující se vzdělávání a učitelské profesi, považujeme za důležité. Domníváme se, že v prezidentské kampani nebylo téma vzdělávání dostatečně akcentováno. Budeme rádi, pokud vaše odpovědi obdržíme během následujícího týdne.

  1. Jaké vidíte tři nejpalčivější problémy českého vzdělávání a jakou vidíte možnou nápravu?
  2. Jakým způsobem (jakou konkrétní činností či akcí) se v případě zvolení prezidentem o tyto změny zasadíte?

Těšíme se na zprávu od Vás a přejeme Vám hodně sil v závěru jistě náročné volební kampaně.

Odpověď Miloše Zemana, úterý 16. ledna:

Vážená paní Mazancová,

pan prezident se zavázal nevést osobní kampaň (mimo diskuse nyní s protikandidátem, se kterými souhlasil).

Otázky "co byste v případě zvolení" trochu nekorespondují s pětiletým mandátem, který pan prezident vykonává. Chápu, že pro srovnání potřebujete stejné odpovědi od obou, ale kroky pana prezidenta v úřadu a jeho dlouhodobá podpora učitelů jsou snad dostatečnou odpovědí. Jsou to jasné činy, narozdíl od slibů.

Odpověď Jiřího Drahoše, pátek 19. ledna:

1.   Jaké vidíte tři nejpalčivější problémy českého vzdělávání a jakou vidíte možnou nápravu?

Dlouhodobě palčivým problémem českého školství je ostudně nízká úroveň platů nepedagogických, ale hlavně pedagogických pracovníků, včetně učitelů. Peníze ve školství určitě nejsou všechno, ale bez jejich výrazného a trvalého navýšení půjde vše ostatní špatně nebo nepůjde vůbec. České společnosti, a politické reprezentaci obzvlášť, dosud chybělo dostatečné uvědomění, že tím šetříme na úkor své budoucnosti. Druhým palčivým problémem je absence rozumné míry společenské shody na tom, kam by mělo naše školství dlouhodobě směřovat. Bez nalezení rozumného konsensu se půjde špatně a pomalu kupředu a vlak pokroku na nás čekat nebude. A konečně za třetí palčivý problém považují zbrklý, nekvalitní a namnoze až lajdácký způsob přípravy nových zákonů a reforem. To samozřejmě neplatí jen pro školství. Neúspěchy potom diskreditují i dobře míněné záměry a stát ztrácí důvěru v očích občanů, v případě školství třeba učitelů a ředitelů. Nepamatuji se, že by dosluhující prezident někdy tato závažná témata ve školství zvedl a měl potřebu na ně svou autoritou upozornit vlády a občanskou společnost.

2. Jakým způsobem (jakou konkrétní činností či akcí) se v případě zvolení prezidentem o tyto změny zasadíte?

V oblasti školství jsou možnosti a výkonné pravomoci prezidenta velmi omezené, a je to tak správně. Přesto i tam lze najít poměrně silné instrumenty. Jako prezident bych určitě otevíral společensky důležitá téma, kterých je v oblasti školství, vzdělávání a vzdělanosti celá řada. Připomínal bych potřebu řešení systémových problémů ve školství politické reprezentaci při jednání s ní, například při sestavovánívlády a při koncipování vládních programů. Svou autoritou bych podporoval bych hledání potřebného společenského konsensu a snažil bych se hledat průsečík rozdílných názorů ve společnosti. S pomocí týmu odborných poradců bych bedlivě sledoval proces přípravy nových zákonů a dalších regulací. Upozorňoval bych na zbrkle a nekvalitně připravené legislativní návrhy a nedostatečně projednané s dotčenou veřejností již v době projednávání na vládě. Tedy mnohem dříve, než na samém konci, kdy zákony dostává prezident k podpisu. Využíval bych k tomu možnosti dané ústavou, tedy účasti prezidenta na jednání vlády a vyžadovat od členů vlády zprávy.

*Ústava:

Článek 64, odstavec (2) PREZIDENT REPUBLIKY MÁ PRÁVO ÚČASTNIT SE SCHŮZÍ VLÁDY, VYŽÁDAT SI OD VLÁDY A JEJÍCH ČLENŮ ZPRÁVY A PROJEDNÁVAT S VLÁDOU NEBO S JEJÍMI ČLENY OTÁZKY, KTERÉ PATŘÍ DO JEJICH PŮSOBNOSTI.

https://www.psp.cz/docs/laws/constitution.html

Zdroj: Příloha tiskové zprávy Učitelské platformy ze dne 22. ledna 2018