Proč ruská propaganda využívá ve své rétorice hrozby fašismu? Co mají společného propagandistické citace vzniklé v různých historických obdobích? Lekci ke krátkému filmu Karla Strachoty jsme rozšířili o aktuální sestřih záběrů z ruské invaze na Ukrajině.
Cíle lekce
- seznámit se s průběhem srpnové okupace Československa
- porovnat srpnovou okupaci našeho území s anexí Krymu 2014 a ruskou invazí na Ukrajinu v roce 2022
- seznámit se s konkrétními propagandistickými materiály vydanými v srpnu 1968 okupační propagandou
Když v srpnu 1968 vtrhla sovětská vojska do Československa, byli jsme zoufalí, zděšení, a současně odhodlaní k odporu. O okupaci se rozhodlo v Moskvě a jejím hlavním smyslem byla snaha sovětského impéria udržet pod kontrolou zemi, u níž hrozilo, že se vydá vlastní svobodnou cestou. Přáli jsme si tehdy, aby nás svět neopustil. Napsali jsme stovky protestních hesel, v nichž se často opakovalo slovo „nezapomeneme“. Nezapomněli jsme? Současný ruský útok na Ukrajinu je krvavější, vychází ze stejné ruské imperiální strategie, je stejně protiprávní a ruská propaganda jej stejně lživě označuje za nezbytný čin, vedený ušlechtilými pohnutkami. „Přijmout pasivně roli, kterou nám vykážou jiní, znamenalo by morálně se zabít,“ říká v souvislosti s okupací Václav Havel v krátkém střihovém filmu Karla Strachoty. Emotivní snímek zachycuje vzdor vůči okupantům, v srpnu 1968 a následnou rezignaci celé společnosti. Dokument přináší paralelu se situací na Krymu v roce 2014.
V roce 2022 byl dokument aktualizován sestřihem z ruské invaze na Ukrajinu.
Zdroj: https://www.jsns.cz/lekce/15695-u-nas-pomahali-taky, Bulletin mediálního vzdělávání březen III.