Tři čtvrtiny rodičů si myslí, že by měl stát přispívat na jazykové vzdělávání

Vydáno: 5 minut čtení

Česká republika by se měla podílet na financování jazykového vzdělávání svých obyvatel. Výsledky vyplývají z výzkumného šetření agentury STEM/MARK (1), které proběhlo mezi více než šesti sty studenty a rodiči. Přestože v jiných zemích Evropy je podpora státu samozřejmostí, v Česku stále nikoliv. Výzkum zadala společnost EF Education First, světový lídr v oblasti jazykového vzdělávání. 

Znalost cizího jazyka není jen soukromá záležitost. Stupeň jeho zvládnutí ovlivňuje prosperitu společnosti a stát by se tak měl na jazykovém vzdělávání podílet i finančně nad rámec školní výuky, například formou půjček na jazykové pobyty. S tímto názorem souhlasí 76 % oslovených rodičů a 82 % dětí.

 

Řízení školy online 

(Graf: názor rodičů a dětí v ČR ohledně finanční podpory jazykového vzdělání ze strany státu) Zdroj: EF Education First

 

 „Z výzkumu vyplývá, že veřejnost vnímá angličtinu s velkým odstupem před dalšími jazyky jako zdaleka nejperspektivnější jak pro cestování, tak pro kariéru i pro studium v zahraničí. Více než tři čtvrtiny rodičů (76 %), kladou na jazykové vzdělávání důraz a trvají na tom, aby jejich děti zvládly cizí jazyk přinejmenším na komunikační úrovni. Pro 22 % oslovených rodičů je důležité, aby jejich potomek mohl v cizím jazyce komunikovat bez jakýchkoli kompromisů,“ uvedla k výsledkům průzkumu Monika Petrásková, Country Manager ve společnosti EF Education First, Česká republika.

Necelou čtvrtinu rodičů (24 %) lze naopak zařadit mezi technooptimisty: kloní se k názoru, že výuku jazyků v dohledné době částečně anebo úplně vyřeší technologie, jako jsou mobily, proto podle nich není třeba věnovat studiu jazyků obzvláštní pozornost. Mezi dětmi je podíl technooptimistů ještě vyšší (30 %), mají na sebe také menší nároky, co se týče úrovně zvládnutí jazyka na té nejvyšší úrovni (13 %), než na ně mají jejich rodiče.

Rodiče na studium cizího jazyka u svého dítěte ročně vynaloží necelých 5 tisíc korun, do jazykového pobytu v cizině jsou však ochotni investovat výrazně vyšší částku

Z porovnání forem výuky jazyků vychází jako zdaleka nejefektivnější pobyt v zemi, kde se mluví příslušným jazykem. Myslí si to polovina studentů i rodičů. S velkým odstupem následuje u studentů kurz v jazykovce v ČR (15 %) a individuální výuka/konverzace s rodilým mluvčím (14 %) - obě tyto formy překvapivě překonávají i školní výuku (10 %). Rodiče vidí konverzaci s rodilým mluvčím (19 %) obdobně efektivní jako školní výuku (18 %).

V pořadí vytoužených destinací pro studium angličtiny dominují u studentů Velká Británie (75 %), USA (67 %) a Kanada (37 %). Británie drží primát i u rodičů (76 %), další země následují až s velkým odstupem - USA (48 %) a Kanada je v podstatě narovno s Austrálií (23 a 22 %).

V průzkumu se rodiče také vyjadřovali k částce, kterou ročně vynakládají na jazykové vzdělávání svého dítěte. „U 86 % rodičů tento průměr činí 4 645 Kč. Na otázku, jakou částku jsou rodiče připraveni investovat do studijního pobytu svého potomka v cizině, aby mu to přineslo významné zlepšení jeho jazykových dovednosti, uvedla více než polovina rodičů (54 %) částku nad 20 tisíc Kč, 31 % pak částku vyšší než 35 tisíc Kč, tj. více než je průměrný měsíční příjem. Svědčí to o tom, že pro rodiče je skutečně důležité, aby studium probíhalo v původním jazykovém prostředí. Mezi oběma generacemi na tomto panuje shoda a odpovědělo tak jak 61 % rodičů, tak dětí,“ vysvětluje jedno z klíčových zjištění průzkumu Monika Petrásková ze společnosti EF Education First.

Gramatiku a slovíčka umíme. Teď ještě zapracovat na konverzaci

Jak ukázalo nedávno publikované mezinárodní srovnání The EF English Proficiency Index for Students 2019, studenti angličtiny z České republiky zaznamenali meziroční zhoršení. Podle žebříčku (2), který sestavila společnost EF Education First na základě výsledků 2,2 milionů testů studentů ze 100 zemí celého světa, Češi klesli z 20. na 23. místo. „Nadále to sice Českou republiku řadí do skupiny zemí s vysokou mírou znalosti angličtiny, ale ve srovnání se skupinou prominentních zemí, mezi něž patří Nizozemsko či skandinávské země, nám ovšem stále schází větší důraz na využívání jazyka v praxi. Teprve pak se schopnost konverzace v angličtině může posouvat na nejvyšší úroveň,“ řekla Monika Petrásková ze společnosti EF Education First.

Právě skandinávské země Švédsko, Norsko, Dánsko či Finsko, které se v nejnovějším srovnání vešly do 7. místa, vynikají systémovou podporou výuky cizího jazyka. Mezi rozšířené formy patří i půjčky na jazykové pobyty v původním jazykovém prostředí, jež usnadňuje permanentní konverzaci v cizím jazyce.  Za pozitivní příklad systémového přístupu a podpory výuky může v Evropě sloužit Maďarsko a Francie, které během jednoho roku zaznamenaly výrazný vzestup – Maďarsko se zlepšilo dokonce o šest příček na 15. místo.

(1)    Průzkum formou internetového dotazníku CAWI v srpnu 2019 pro společnost EF Education First provedla společnost STEM/MARK. Svoje názory na oblast jazykového vzdělávání poskytlo celkem 612 respondentů z České republiky, z toho 306 rodičů s alespoň jedním potomkem ve věku 13 až 25 let a 306 studentů ve věku 15 až 25 let.

(2)    Další informace o The EF English Proficiency Index for Students 2019 včetně testu jsou přístupné prostřednictvím odkazu https://www.ef-czech.cz/epi/

 

Zdroj: Tisková zpráva ze dne 8. ledna 2020 společnosti EF Education First