Syndrom FoMO (fear of missing out)

Vydáno: 7 minut čtení

Jste náruživými uživateli sociálních sítí? Pravidelně kontrolujete dění na profilech svých přátel, aktualizujete své statusy, hodnotíte příspěvky ostatních a reagujete na ně, často přispíváte do diskusních skupin? Procházíte online fotogalerie svých přátel? Možná se u vás začne brzy rozvíjet syndrom, který je označován zkratkou FoMO.

Syndrom FoMO (z anglického fear of missing out, tedy „strach z toho, že něco zmeškáme, propásneme“) je druhem behaviorální závislosti, která se projevuje tím, že chceme mít neustále přehled o tom, co se děje, snažíme se kontrolovat dění v prostředí sociálních sítí a svým způsobem předběhnout samotné události (FoMO se váže na jiné vnímání času). To se projevuje zejména tak, že jsme v podstatě neustále online. Podle psycholožky Eleny Brozmanové konflikt mezi reálným prožíváním a touhami může vést až k patologickému stavu. K závislosti přispívá i to, že technologie se zdokonalují a internet můžete mít v mobilu po ruce čtyřiadvacet hodin denně.
Podle výzkumu agentury JWT se syndrom FoMO týká převážně věkové kategorie od osmnácti do třiatřiceti let. V tomto období se teprve hledáme, nevíme, kam chceme směřovat, a inspiraci hledáme např. v prostředí sociálních sítí.
To, že se syndrom FoMO může týkat i českých školáků, potvrzuje výzkum realizovaný programem Jeden svět na školách (2017). Jedním ze závěrů výzkumu je například to, že používání sociálních sítí výrazně zasahuje do denního režimu dětí. Na otázku, jak často kontrolují sociální sítě ve výuce, odpovědělo 39 % středoškoláků „velmi často“ či „často“. Nejčastěji středoškoláci kontrolují sociální sítě, když nemohou spát, přestože pohled do osvětleného elektronického zařízení může nespavost ještě zhoršovat.
Podle Brozmanové je syndrom FoMO často spojen s předváděním se – chceme vynikat, být úspěšnými, prvními, chceme ukázat světu, jak jsme skvělí, jak nám to sluší, co se nám povedlo. Úspěch je pro společnost klíčové slovo. Bohužel pokud je někdo v kyberprostoru „lepší než my“, pokud si někdo může dovolit více než my sami a dává to ostatním na odiv například prostřednictvím svého profilu na Facebooku, snadno zažíváme smutek, úzkost a depresi.
Příznaky syndromu FoMO
Mezi příznaky syndromu FoMO patří především podrážděnost, nervozita, netrpělivost, špatná nálada, stavy úzkosti, pocity deprese, bušení srdce. Máme pocit, že stojíme na místě a přešlapujeme, že nám vše utíká a my nevíme, jak najít smysl života. Mezi další projevy FoMO patří prokrastinace, nerozhodnost, nepozornost, stavy úzkosti, nervozita, dušnost, okusování nehtů a kroucení vlasů (JFW).
Reakce na FoMO bývají různé – negativní dopad syndromu se projevuje především u osob přecitlivělých, nejistých, s nižším sebevědomím a depresivními sklony. Stačí jim, že náhodou nedostanou pozvánku na nějakou akci, z níž pak uvidí ty nejlepší záběry, a jejich sebevědomí klesne na minimum s přesvědčením, že je nikdo nemá rád. Některé to rozloží do totální rezignace, jiné to přinutí dostat se na „úroveň“ obdivovaných osob, a proto si nenechají ujít žádnou akci, investují množství času a peněz do nákupů drahých věcí a zážitků. Nedělají to však kvůli sobě, ale z pocitu potřeby nezaostávat a vyrovnat se ostatním. Všechno ihned nasdílejí do kyberprostoru, aby i jiní viděli, že jsou „in“. Dostávají se ale do začarovaného kruhu plného únavy, vyčerpání a žití života jiných lidí (Rehabilitace.info).
Možnosti řešení
Dělejte to, po čem toužíte vy sami, nesnažte se jen napodobovat ostatní. Soustřeďte se na svůj vlastní život, na své touhy, na své zájmy, na věci, které mají smysl pro vás – a třeba jsou i užitečné pro ostatní. Sociální sítě používejte ke komunikaci s přáteli, k domlouvání společných aktivit, nedělejte z nich nástroje k monitorování životů jiných. Nesnažte se žít životy jiných. Žijte svůj vlastní život.
Tipy, jak překonat syndrom FoMO
Přiznání si problému
Stěžejní a vůbec první věcí k tomu, aby jedinec mohl se syndromem FoMO bojovat, je připuštění si, že může tento problém mít. Má neustálé nutkání prohlížet sociální sítě? Je nervózní, když je bez mobilu? Trpí (byť i mírnou) úzkostí, když se nemůže podívat, co je nového? Pak má zcela jistě syndrom FoMO. Dalším krokem je připuštění si, že nemůže nikdy stihnout všechny úžasné věci, které vidí u ostatních na Instagramu. Nemůže být najednou na všech místech a vše stíhat. Musí se smířit se svým vlastním životem. Připuštění si tohoto faktu může jedinci pomoci zbavit se úzkosti spojené s porovnáváním se s ostatními lidmi.
Omezení sociálních sítí
Jedna z kognitivně-behaviorálních technik doporučuje vyhradit si určitý časový úsek během dne na zkontrolování sociálních sítí. Může to být například půlhodina během cesty vlakem domů či doma po práci. Každopádně předtím i potom je zakázáno sociální sítě používat.
Detox
Místo pravidelného omezení může uživatel zkusit i naprostý detox. A je jedno, jestli je to na měsíc, týden, či jen jeden den, benefity uvidí pokaždé. Nejlepším řešením je si rovnou vymazat danou aplikaci z mobilu, účet při smazání aplikace přitom samozřejmě zůstane. Během detoxu si pak jedinec všimne několika věcí – například i toho, že má nutkání neustále kontrolovat svůj mobil. Někdy se dokonce stává, že nevědomky vezme mobil a automaticky kliká na prázdný prostor na obrazovce, kde předtím byla teď už smazaná ikona sociální sítě. Hlavně si ale uvědomí, že bez sociálních sítí se dá přežít a že má i více času na aktivity z reálného světa, nikoliv jen z toho virtuálního.
Single-tasking a mindfulness
Psychiatr Edward M. Halowell popisuje multitasking jako aktivitu, při které lidé jen věří, že dokážou udělat více věcí najednou stejně dobře, jako kdyby se soustředili pouze na jednu. Pokud se ale lidé snaží dělat více věcí najednou, většinou to nedopadá dobře. Naopak, když jsou zaměření na jeden konkrétní úkol, nejenže dosahují mnohem lepších výsledků, ale mají dokonce z činnosti i mnohem větší radost. Se single-taskingem souvisí i terapeutická metoda mindfulness. Ta je založena na dělání věcí, aniž bychom je nějakým způsobem hodnotili. Pozornost člověka je tedy zaměřena čistě na zkušenost přítomného okamžiku a danou činnost. Zjednodušeně řečeno může být jakákoliv činnost, například umývání nádobí, prožitkem, když se na ni člověk zaměří a nemyslí na ostatní věci – například na to, kdo mu „lajkne“ fotku.
 

ZDROJE

  • BLOOM, L. a Ch. BLOOM. 10 Ways to Overcome Fear of Missing Out. Psychology Today [online]. Dostupné z: https://www.psychologytoday.com/us/blog/stronger-the-broken-places/201501/10-ways-overcome-fear-missing-out.
  • FOMO: JWT Explores Fear of Missing Out Phenomenon. JWT [online]. Dostupné z: https://www.jwt.com/worldwide/news/fomojwtexploresfearofmissingoutphenomenon/.
  • GUPTA, A. Tips to Get Over Your FOMO, or Fear of Missing Out. Anxiety and Depression Association of America [online]. Dostupné z: https://adaa.org/learn-from-us/from-the-experts/blog-posts/consumer/tips-get-over-your-fomo-or-fear-missing-out.
  • HOGAN, M. Facebook and the ‘Fear of Missing Out’ (FoMO). Psychology Today [online]. Dostupné z: https://www.psychologytoday.com/blog/in-one-lifespan/201510/facebook-and-the-fear-missing-out-fomo.
  • Syndrom FOMO aneb Proč se všichni mají lépe než já? Spektrum zdraví [online]. Dostupné z: http://www.spektrumzdravi.cz/syndrom-fomo-aneb-proc-se-vsichni-maji-lepe-nez-ja.
  • Syndrom FOMO: Možná jím trpíte i vy! Rehabilitace.info [online]. Dostupné z: http://www.rehabilitace.info/nemoci/syndrom-fomo-mozna-jim-trpite-i-vy/.
  • Zpráva o dotazníkovém šetření na středních školách z roku 2017 včetně porovnání s rokem 2014, 2012 a 2009. Jeden svět na školách [online]. Dostupné z: https://www.jsns.cz/nove/projekty/pruzkumy-setreni/vyzkum_2017.pdf.

Zdroj: Pro časopis Učitelský měsíčník doc. Mgr. Kamil Kopecký, Ph.D., Univerita Palackého v Olomouci, Mgr. Dominik Voráč, Univerzita Palackého v Olomouci, E-bezpečí