Poslanecká sněmovna na svém prvním zasedání dne 27. listopadu 2013 schválila zákonné opatření Senátu, jehož součástí je i úprava daňových zvýhodnění pro firmy spolupracujících se školami na odborném vzdělávání. Toto zákonné opatření, které bude účinné Od 1. ledna 2014, bylo iniciováno Ministerstvem průmyslu a obchodu a podporováno ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy.
Ministerstvo průmyslu a obchodu předpokládá, že se zvýší počet firem spolupracujících se školami a u stávajících partnerů se spolupráce ještě více prohloubí. „Posílení spolupráce firem a škol by dle našeho názoru mělo přinést lépe připravené absolventy, snížit jejich nezaměstnanost a posílit konkurenceschopnost naší ekonomiky,“ vysvětluje motivaci MPO ministr Jiří Cienciala.
„Očekáváme, že přijatá opatření by měla firmám pomoci lépe ovlivnit rozhodování žáků při výběru mezi obory vzdělání, které jsou pro žáky perspektivní a trh práce potřebné. Dále, že umožní zlepšit kvalitu odborného vzdělávání a usnadnit přechod absolventů na trh práce.“ doplnil ministr školství Dalibor Štys.
Opatření konkrétně zvyšuje limity pro daňovou uznatelnost motivačního příspěvku z 2 000 Kč na 5 000 Kč měsíčně u středoškoláků a z 5 000 Kč na 10 000 Kč u vysokoškoláků. Důvodem je například to, aby se s ohledem na zvyšování cenové hladiny a hrozící konkurenční boj o studenty technických oborů v pohraničí nedostaly české podniky do nevýhody.
Další novinkou je zavedení odečitatelné položky ve výši 200 Kč na žáka či studenta a hodinu odborného výcviku nebo praxe na pracovišti poplatníka. Zaměstnavateli totiž v souvislosti s vyčleněním zaměstnance, prostor a strojů pro odborný výcvik vznikají náklady, které se mohou stát překážkou jeho zapojení do systému. Cílem opatření tak je alespoň částečně tyto náklady kompenzovat a přilákat ke spolupráci se školami další firmy.
Pomoci by měl i dodatečný odpočet 50 % nebo 110 % vstupní ceny majetku pořízeného a alespoň částečně využívaného pro účely odborného vzdělávání. Výše odpočtu se přitom bude odvíjet od míry jeho využití pro vzdělávací účel. Toto zvýhodnění umožní, aby se žáci a studenti připravovali pro praxi na stejných typech strojů, jaké podniky aktuálně využívají.
„Prosazení daňových úlev na podporu odborného vzdělávání bylo pro nás zásadní prioritou letošního roku. Oceňujeme proto, že je schváleno opatření, které vychází vstříc potřebám firem, a že se po letech jednání završily snahy klíčových reprezentací zaměstnavatelů a podnikatelů,“ konstatoval prezident Svazu průmyslu a dopravy Jaroslav Hanák.
Daňová zvýhodnění přicházejí v době, kdy je v rámci projektu POSPOLU, mezi jehož aktivity patří pilotní ověřování modelů spolupráce škol a firem, vypsáno výběrové řízení na 20 partnerství mezi školami a firmami, přičemž 5 partnerství bylo již uzavřeno na začátku tohoto školního roku. V rámci celkem 25 partnerství podniků a škol se v různých oborech budou vyhodnocovat různé modely spolupráce. V souladu s aktuálně platnou školskou legislativou bude odzkoušeno, nakolik lze využít prvků duálního vzdělávání, jak je známe z Německa. Výsledkem by měl být mimo metodické pokyny též návrh legislativních opatření, která by měla do budoucna zlepšit kvalitu odborného školství. Samotná pilotáž i monitorování spolupráce budou ukončeny v lednu 2015. Do té doby bude možné také v úzké spolupráci zapojených resortů sledovat a vyhodnocovat dopady nástroje daňových úlev. Projekt POSPOLU realizuje Národní ústav pro vzdělávání, který je přímo řízenou organizací Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy (MŠMT).
V prosinci 2012 bylo schválené usnesení vlády k materiálu s názvem „Prorůstová opatření vlády“, následně v lednu 2013 usnesení vlády k materiálu MŠMT s názvem „Nová opatření na podporu odborného vzdělávání“. Obě usnesení do budoucna ovlivní podobu odborného vzdělávání. Daňová zvýhodnění jsou pouze jedním z opatření vytyčených těmito dokumenty. Dále je třeba řešit například návrat polytechnické přípravy na základní školy, systémovou podporu praxe učitelů odborných předmětů, praktického vyučování a odborného výcviku ve firmách, vytváření podmínek v odborném vzdělávání tak, aby bylo možné realizovat výuku ve firmách ve větším rozsahu. A v neposlední řadě je třeba legislativně vyřešit a sjednotit smlouvy mezi firmou a žákem.