Navýšení rozpočtu školství, snižování nerovností ve vzdělávání, zlepšení výuky na druhém stupni základních škol, aby nedocházelo k odlivu dětí na víceletá gymnázia. To jsou příklady cílů Strategie vzdělávací politiky ČR do roku 2030+, jejíž hlavní směry v prvním listopadovém týdnu představilo ministerstvo školství. Učitelská platforma na materiálu oceňuje snahu o zapojení všech aktérů, kteří budou strategii uvádět v život, ale zároveň připomíná, že máme problém s implementací strategických dokumentů.
Učitelé sdružení v Učitelské platformě vidí zásadní přínos Strategie vzdělávací politiky ČR do roku 2030+ v zaměření na podporu rozvoje kompetencí žáků a snižování nerovností. V textu je dále uvedeno mnoho dalších strategických linií, které dlouhodobě považujeme za zásadní pro zkvalitnění českého školství. “Strategie vzdělávací politiky ČR do roku 2030+ je pro české školství obrovskou příležitostí, ale důležitější je se ptát, jak bude zajištěna její implementace. Psát strategie umíme, ale často nám zůstávají jen na papíře,” říká předsedkyně Učitelské platformy Petra Mazancová. Petra Mazancová připomíná např. Strategii digitálního vzdělávání do roku 2020, která byla velmi kvalitně napsaná, ale k výraznému zapojení technologií do výuky v českých školách nedošlo.
Za nejpodstatnější cíle Učitelská platforma považuje:
- Záměr zvýšit a zajistit stabilitu financování českého školství tak, aby výdaje na školství roku 2030 odpovídaly průměru OECD 5 %. Výdaje na školství se dlouhodobě pohybují pod 4 %. Navýšení by mělo být zajištěno zakotvením procenta výdajů na školství již v samotném rozpočtu.
- Zlepšení kvality výuky na druhých stupních základních škol, aby se snížil podíl žáků přecházejících na víceletá gymnázia.
- Zvýšení kvality a atraktivity některých učňovských oborů.
- Snižování nerovností ve vzdělávání, a to např. meziresortní spoluprací ministerstev školství a sociálních věcí nebo propojováním škol s mimoškolním vzděláváním.
- Dojde k proměně výukového obsahu a metod vzdělávání. Tato změna bude provázána i se změnou centrálních zkoušek jako jsou jednotné přijímačky a státní maturity.
- Podle Strategie 2030+ se má výuka zaměřit spíše na rozvoj dovedností než získávání vědomostí.
- Podpořit vedení škol v podobě středního článku řízení, který by poskytoval výklad legislativy, koordinaci činností, zajišťoval vzdělávání pedagogů a jinými způsoby zajišťoval spojení mezi školami a MŠMT.
“Představení hlavních směrů nové vzdělávací strategie má velmi dobrý základ a doufáme, že se uvedené cíle propíší i do finálního dokumentu. Je ale nezbytné, aby na rozdíl od předchozích dokumentů měla strategie zajištěnou implementaci i průběžné vyhodnocování,” dodává Petra Mazancová. Podle ní se však stále jedná o návrh směrů a důležité nakonec je, jak se přesně do strategie promítne podpora zapojení technologií ve výuce, posílení jazykových dovedností či demokratických postojů. Nic zatím z toho v uvedených směrech uvedeného není.