Řízení školy online
Aplikace pro řízení školy

30denní zkušební přístup ZDARMA

Registrace

Aktuality

Pro reformu českých škol není klíčová revize RVP, ale tvorba nových učebních materiálů

Kategorie: Aktuality Autor/autoři: Redakce Řízení školy

Pokud chcete být v pedagogice in, tak se rozhodně nebudete chlubit tím, že učíte podle učebnice. Učíme přece podle ŠVP, ne podle učebnice. S opovržením se díváme na ty, kteří do svých tematických plánů přepsali obsahy učebnic. Co kdybychom ale měli po ruce učebnice, které jsou založeny na konstruktivistické pedagogice, nabízejí diferenciaci v zadání, a ještě cíleně rozvíjejí klíčové kompetence?

Řízení školy onlineV říjnovém čísle Učitelského měsíčníku jsme se dočetli, jak moderně a inkluzivně vyučovat český jazyk. Kritika výuky češtiny je opravdu nestárnoucí hit českého pedagogického diskurzu už od 90. let. Je dobře, že se tento hit stále drží, protože problém trvá a čeština ve škole potřebuje reformu jako sůl. Novou generaci kritiků – reformátorů v čele s Jíchoua Štěpáníkem jistě kolegové češtináři v mediálním prostoru zaznamenali, stejně tak jako češtináři o generaci dříve slýchávali to samé v bledě modrém od Ondřeje Hausenblase.
Inovace, které uspěly a které ztroskotaly
Proč některé inovativní programy zůstaly na okraji zájmua neprorazily do školského mainstreamu? Domnívám se, že je to právě proto, že nepřišly s metodickou oporou ve formě učebnic a učitelských příruček. Úspěch profesora Hejného (používá více než 750 ZŠ, zdroj H-mat) spočívá podle mě právě v tom, že se jeho tým pustil do psaní a vydávání učebnic. Myslím, že lidé z H-matu si byli vědomi toho, že pro masové rozšíření metody je nutné napsat a šířit učebnice. Ať už přes etablované nakladatelství Fraus, nebo skrz vlastní nakladatelský počin. Oproti tomu vidíme spíše neúspěšné tažení programu Začít spolu (po 20 letech používá cca 50 ZŠ, zdroj mapa škol Začít spolu). Dle dostupných výročních zpráv odhaduji, že do šíření programu Začít spolu šlo v posledních 20 letech minimálně 3 milióny korun ročně. I po vynaložení 60 miliónů korun do školení pedagogů a propagace zůstává v českém školství popelkou. Samozřejmě lze namítnout, že program Začít spolu se nedá napsat do učebnice. Ale možná že dá! A kdyby se tak stalo, byl by dnes ve školách daleko rozšířenější. Mohl to být soubor pracovních listů rozdělených dle center aktivit, mohla to být učitelská příručka k různým očekávaným výstupům RVP pro jednotlivá centra aktivit apod. Jistě, Začít spolu není vyučovací předmět jako matematika. Obdobou pro češtinu je spíše program Čtením a psaním ke kritickému myšlení, který také nevydává žádné učebnice a také se ve školách skoro nepoužívá.
K tomu, aby se inovace skutečně ve školách zabydlela, je, podle mě, nutné vydat učebnici / příručku / pracovní sešit a dnes i doplňující digitální či komunikační prostředí. To si uvědomila Linda Jandejsková, když chtěla do českých škol dostat hodnotové vzdělávání a etickou výchovu inspirovanou prací sestry Cyril Mooney v Indii – školám nabízí sérii pracovních sešitů My jsme svět, které pokrývají osobnostně sociální výchovu, rozvoj emoční inteligence a intrapersonálních dovedností pro všechny ročníky základní školy (po 5 letech 70 zapojených škol). Hlavní jsou samozřejmě kurzy pro učitele a podpůrná síť k výměně zkušeností (dnes podpořena i podcastem Záhodno), ale myslím, že bez učebnice by byl úspěch poloviční. Nebo skupina mladých novinářůa učitelů ve sdružení Fak(e)ticky, která ve snaze dostat do základních škol mediální výchovu pilotuje svou vlastní učebnici pro základní školy.
Samozřejmě že výuka Hejného matematiky i hodnotové výchovy je založena především na metodě, kterou učitelé získají během kurzu. A samotná učebnice bez letních škol, podpůrných setkání a sítě by nic nezmohla. Ale co když to nefunguje ani obráceně? Můžete mít mraky skvělých seminářů a setkávání nad spoustou potřebných věcí, které by základní školy měly aplikovat, ale když k tomu učitelům nedáte nic do ruky, ideály ze školení v tvrdé realitě praxe vyšumí do ztracena.
Současné cíle výuky a realita českého učitele
Přestože dnešní progresivní učitel si zakládá na tom, že neučí stylem otevřete si na straně 48, realita je taková, že při 22 hodinách týdně přímé výuky, třídnických hodinách, třídnické administrativě, týmové spolupráci s kolegy, komunikaci s rodiči a neustálému řešení výchovných konfliktů nemá ani ten nejprogresivnější učitel volnou kapacitu na vytváření vzdělávacích obsahů a jejich didaktik tak, aby splňovaly jeho ideální představy: zahrnovaly vnitřní diferenciaci, personalizované cíle, smysluplnost a propojení s reálným světem kolem nás. Učitelé, kteří chtějí učit jinak, a ne „jet podle učebnice“, jak se říká, naráží na limity, jakými jsou osobní život, rodina a spánek. Poté, co absolvujete maraton čtvrtletních konzultačních schůzek s vašimi žáky a jejich rodiči, jste rádi, že se můžete chytnout učebnice a přežít.
Chceme, aby školy učily jinak. Všichni modernisté a kritici českých škol se shodují na tom, že je třeba učit v souvislostech, v propojení s reálným životem, za použití digitálních technologií a že je nutné učit žáky přebírat zodpovědnost za vlastní učení. Přesně tak je postavená nová řada učebnic angličtiny nazvaná Own it! (It´s your world) z nakladatelství Cambridge University Press. Žák je zde vlastníkem svého učení. Autorský tým vycházel z velkého mapování potřeba názorů učitelů z celého světa. Nové prvky, které přináší, jsou vnitřní diferenciace (mixed-ability support), podpora samostatného učení (learn to learn), projektová práce, globální témata a komplexní digitální prostředí. Celá učebnice (či výuková strategie) je postavena na klíčových kompetencích: komunikaci, spolupráci, schopnosti učit se, kritickém myšlení, kreativitě a společenské odpovědnosti. Kromě učitelské příručky, studentské učebnice a pracovního sešitu nabízíi projektový sešit a digitální platformu, kde můžete sledovat progres každého žáka. Projektový sešit učí žáky plánovánía time managementu, hodnocení vlastního pokroku, hodnocení práce ve skupině, provádí žáky základy prezentačních dovedností a digitální gramotnosti. Nabízí kopírovatelné tabulky pro organizaci práce, vlastní sebehodnocenía vrstevnické hodnocení.
Všechny nářky nad „nepovedenou“ kurikulární reformu RVP z roku 2005 jsou pravdivé v tom, že většina škol přepsala do svých ŠVP obsah učebnice. A jak měl řadový učitel, který nebyl nijak vyškolen v tvorbě didaktických materiálů, nikdy neměl příležitost přemýšlet nad prioritami vzdělávání, vytvořit zcela nové kurikulum jen s oporou několika klíčových principů? Dnes víme, že v tom byla česká kurikulární reforma naivní a nedomyšlená.
Učebnice v současném pojetí není už primárně zdrojem informací, ale spíše součástí celého souboru kompletní metodiky – ke každé učebnici je dnes samozřejmostí nejen metodická příručka pro učitele a pracovní sešit pro žáky, ale i digitální doplňkové materiály, zkrátka nějaké online prostředí k dané učebnici. Angličtináři dobře vědí již celá léta, že podle britských učebnic angličtiny jako druhého jazyka by mohla učit s nadsázkou i cvičená opice a dopadlo by to dobře. Kdokoliv nezkušený se jich bude držet, nemůže šlápnout vedle, tak dobře jsou didakticky propracované. Každý učitel je do jisté míry kreativní a k učebnici dostane spoustu vlastních nápadů a výuku oživí dalšími aktivitami. Je samozřejmé, že učitelská práce se nedá zredukovat na učebnici. Jde o přístup učitele, řízení třídy, metody práce. Ale realita je taková, že když nastoupíte do školy, tak po podepsání smlouvy dostanete klíče, rozvrh a učebnice. Nic víc, nic míň. Nikdo neřeší ŠVP. A klíčové kompetence dle RVP už vůbec ne.
Ano, jsou mezi námi učitelé, kteří dokážou vytvářet vlastní materiály k výuce (například Badatelský deník). Takových učitelů je ale jen pár a nemůžeme očekávat, že spasí úroveň českého školství. Kdyby dal resort školství pobídky těmto učitelským osobnostem, nakladatelům jasná zadání a parametry toho, co očekává, možná bychom se dočkali takového Own it! i na dějepis, na češtinu či na občanku apod. Národní pedagogický institut by třeba mohl vyhledávat a oslovovat autory, koordinovat vydávání moderních učebnic a jejich propagaci. Každý, kdo alespoň pár let učil na plný úvazek2 až 3 různé předměty, do toho řešil podporu žáků se speciálními potřebami, jednoho nově příchozího, který neumí česky, v jiné třídě jiného s velmi problémovým chováním, tak ví, o čem mluvím. Takový člověk potřebuje záchrannou síť v podobě dobré učebnice, pokud ho chceme ve školství udržet.
 
Zdroj: Pro časopis Řízení školy Karin Marques, 

Diskuse - Počet příspěvků: 0

Archiv článků