Připravte jasný plán, jak podpořit děti, které zcela vypadly z výuky

Vydáno: 4 minuty čtení

Učitelé sdružení v Učitelské platformě upozorňují, že stát stále nemá podrobnější strategii kroků a aktivit ke zmírnění nerovností, které vznikly mezi žáky v důsledku jejich různého zapojení do distanční výuky. Tato podpora by měla nejvíce mířit k těm žákům, kteří z výuky vypadli úplně.

Dosud ministerstvo k vyrovnání vzdělávacích výsledků mezi žáky navrhlo letní doučovací kempy a oznámilo, že zvažuje, jak ohrožené žáky identifikovat. Tyto kempy však nemají v našich podmínkách tradici a nikdo zatím neřešil, kdo by děti v kempech vzdělával. „To vzhledem k šíři a závažnosti tohoto tématu nepovažujeme za dostatečné a očekávali bychom systematičtější přístup,“ vysvětluje Petra Mazancová, předsedkyně Učitelské platformy. Proto by podle Petry Mazancové mělo ministerstvo školství vypracovat podrobnější strategii, která by zohlednila i žáky ze škol, kde se distanční výuku nepodařilo zvládnout, či žáky v odborném vzdělávání.

Pedagogové uvádějí z vlastní praxe i několik různých možností podpory, kterou by takový strategický materiál mohl zahrnovat. „Určitě by bylo vhodné podpořit možnost, aby se pedagogičtí pracovníci mohli s žáky, kteří vypadli z výuky, setkávat na konzultacích v menších skupinách v prostorách škol za dodržení současných bezpečnostních pravidel,“ uvádí Dagmar Škorpíková z pražského Gymnázia Na Zatlance. Tuto možnost podporuje i Marie Kazmarová z pražské základní školy Táborská. Ta by upřednostnila právě setkávání menší skupiny těchto dětí. Naši asistenti i vychovatelky jsou dost vytížení a hodilo by se, kdyby mohli při konzultacích zvládnout třeba dvě děti z jedné třídy nebo dva sourozence najednou,“ navrhuje Marie Kazmarová.

Učitelé taktéž požadují systémově změnit financování a zajišťování kapacit školních psychologů a asistentů pedagoga. „Péči o tyto děti si u nás bez podpory asistentů pedagoga nedovedu představit. Vnímáme každoroční stres, zda zaplatíme jejich pozice. Ten bychom v této situaci opravdu nepotřebovali,“ popisuje svou zkušenost Jindřiška Waňková, která učí na základní škole v severočeských Trmicích.

Řada pedagogů Učitelské platformy také navrhuje využít pro potřeby doučování žáků studenty pedagogických fakult. „Dovedu si velmi dobře představit například nasazení studentů posledních dvou ročníků, aby ve spolupráci s OSPOD a školami pomáhali s doučováním žáků, kteří úplně vypadli z výuky. Nebude to program na několik měsíců, ale na několik let. Tuto činnost bychom mohli studentům kreditově ohodnotit a započítat do studia, ze kterého jim naopak můžeme odpustit některé ryze teoretické předměty,“ představuje svůj návrh Ondřej Balík z pražské základní a mateřské školy Tyršova. Podle Ondřeje Balíka musí ale být i metodicky posílena meziresortní spolupráce, aby byla umožněna co nejužší spolupráce mezi OSPODy a školami. “Bez této spolupráce se nepodaří znovu vrátit do hry žáky, kteří vypadli kvůli rodinnému zázemí,” dodává.

Učitelé vidí i nevyužitý potenciál ve střediscích volného času, které by mohly více spolupracovat se školami.

Dalším zmiňovaným podpůrným krokem je pořádání škol v přírodě nebo adaptačních kurzů financovaných státem ve chvíli, kdy to epidemická situace dovolí. To by pomohlo žákům i celým třídním kolektivům, jejichž vzájemné vztahy se kvůli omezenému setkávání narušily.

Podle čerstvých zjištění České školní inspekce zcela vypadlo ze vzdělávání minimálně 10 tisíc dětí. Zhruba 50 tisíc dětí stále nemá k dispozici dostatečné technické vybavení pro pravidelnou online výuku.

Zdroj: Tisková zpráva ze dne 24. března 2021, Učitelská platforma