Příprava ředitelů v Česku a dopad jejich kvality na učení dětí

Vydáno: 5 minut čtení

Tisková konference - 17. 2. 2022

V Česku mají ředitelé škol odpovědnost za výuku i provoz škol. Odpovídá tomu podpora, kterou jim vzdělávací systém poskytuje? Bude ke zlepšení kvality vzdělávání stačit, když ředitele zbavíme nadměrné administrativní zátěže?

Tisková konference se koná 17. února od 15 hodin online. O ředitelské profesi na ní budou mluvit:

  • Tomáš Zatloukal, Česká školní inspekce
  • Lenka Špittová, Asociace ředitelů základních škol ČR
  • Vladimír Srb, vedoucí pracovní skupiny Střední článek Partnerství pro vzdělávání 2030+
  • Libor Pospíšil, Učitel naživo

 Během tiskové konference představíme také publikaci Barbory Čermákové (Učitel naživo) Systémy přípravy, vzdělávání a podpory  ředitelů škol ve vybraných zemích, která umožňuje porovnat českou praxi s tím, jak připravují a pečují o ředitele škol v pěti různých vzdělávacích systémech.

 Více informací najdete v přiložené tiskové zprávě. Účast na tiskové konferenci prosím potvrďte do středy 16. února na e-mail radka.hrdinova@skav.cz

Tisková zpráva ke konferenci

V Česku, kde má každá škola právní subjektivitu, se 70 procent všech rozhodnutí ve vzdělávacím systému odehrává na úrovni škol (v podobně decentralizovaném Nizozemsku je to 40 procent). Přestože mají ředitelé velkou odpovědnost, jejich příprava ani podpora, kterou dostávají po vstupu do této role, tomu neodpovídá. 

Odpovědnost a také pravomoci ředitelů škol výrazně posílily v roce 2000 v souvislosti s reformou státní správy, kdy byly zrušeny školské úřady a školy získaly právní subjektivitu. Na ředitele přešla odpovědnost za kvalitu výuky, ale i za chod a správy školy. S časem také narůstala administrativní zátěž. Výsledkem je malý zájem o funkci ředitele (ve školním roce 2020/21 se podle Výroční zprávy České školní inspekce do 41 procent konkurzů na ředitele základních škol nepřihlásili ani dva uchazeči) a také malá spokojenost stávajících ředitelů v jejich pracovním životě. 

Nespokojenost ředitelů ale nemusí nutně souviset s vysokou mírou autonomie. Plyne to ze závěrů studie agentury PAQ Research pro organizaci Učitel naživo. “Existují příklady zemí jako Nizozemsko, kde i vysoká míra autonomie škol nepřináší v takové míře stres z pracovního přetížení a nespokojenost, patrně proto, že je systém odpovědností na úrovni školy více rozprostřen (tedy neleží pouze na řediteli) a je vhodně doplněn podporou škol ze strany státu, zřizovatelů a dalších aktérů,” konstatují autoři studie.

Řešením problémů českých ředitelů není pouhé snížení administrativy (tzv. odbřemenění). Mají-li být pedagogickými lídry, potřebují podporu v počátcích i v průběhu “ředitelské” kariéry. 124 hodin současného kvalifikačního vzdělávání nestačí rozsahem, obsahem ani formou. Proto vznikají inovované programy vzdělávání ředitelů jako Ředitel naživo, kterou patří pod organizaci Učitel naživo, nebo Lídr školy školy, který z Ředitele naživo vychází a je organizován Národním pedagogickým institutem. Podpůrnou infrastrukturu pro podporu ředitelů během jejich kariéry může přinést střední článek, jehož zavedení do systému je jednou z priorit Strategie vzdělávací politiky ČR do roku 2030+.

Jak se staráme o ředitele škol v Česku a jak to dělají v jiných zemích? Připojte se na tiskovou konferenci na téma Příprava ředitelů v Česku a dopad jejich kvality na učení dětí, kterou pořádají Partnerství pro vzdělávání 2030+ spolu se Stálou konferencí asociací ve vzdělávání (SKAV) a organizací Učitel naživo.

  • Kde: online na platformě Zoom ZDE.
  • Kdy: 17. února od 15:00

O ředitelské profesi budou mluvit

  • Tomáš Zatloukal, Česká školní inspekce
  • Lenka Špittová, Asociace ředitelů základních škol ČR
  • Vladimír Srb, vedoucí pracovní skupiny Střední článek Partnerství pro vzdělávání 2030+
  • LIbor Pospíšil, Učitel naživo

Během tiskové konference představíme také publikaci Barbory Čermákové (Učitel naživo) Systémy přípravy, vzdělávání a podpory  ředitelů škol ve vybraných zemích, která umožňuje porovnat českou praxi s tím, jak připravují a pečují o ředitele škol v pěti různých vzdělávacích systémech.

“Věřím, že odbřemenit ředitele od administrativní zátěže, je rozhodně potřeba, ale určitě to nestačí pro to, aby se výrazně posunula kvalita škol a výuky v nich. Spíš je to základ. Potřebujeme začít přemýšlet o roli ředitele jinak než doposud. Jako o člověku, který především rozumí tomu, jak vypadá kvalitní výuka, umí vést lidi jako skutečný lídr a otevřeně se učí společně s ostatními,” říká Libor Pospíšil, manažer programu Ředitel naživo.

Zdroj: Konferenci pořádá Partnerství pro vzdělávání 2030+ ve spolupráci se Stálou konferencí asociací ve vzdělávání (SKAV) a organizací Učitel naživo.