Připomeňte si zásady poskytování formativní zpětné vazby

Vydáno: 5 minut čtení

V rámci projektu Zavádění formativního hodnocení na základních školách, který realizuje Pedagogická fakulta Univerzity Karlovy ve spolupráci se vzdělávací organizací EDUkační LABoratoř, funguje osmnáct skupin formativního hodnocení, které se schází na devíti základních školách ve čtyřech krajích České republiky. Jedním z témat, kterým se skupiny zabývají, jsou zásady poskytování formativní zpětné vazby.

Předmětem hodnocení by měl být žákův výkon, nikoli jeho osobnost. Je tedy vhodné použít například Ve tvém portfoliu chybí u vytvořeného plakátu sebehodnocení – zajímalo by mě, co ses při jeho tvorbě naučila, ale měli bychom se vyhnout posouzení formou Jsi nedbalá.

Toto pravidlo platí i u pozitivní zpětné vazby. Výrok typu Reportáž se ti moc povedla, jsi rozený novinář. Jen tak dál. může působit jako motivující a podporující, je ale třeba si uvědomovat, že tím budujeme u příjemce zpětné vazby souvislost ve vnímání své práce a své osobnosti. Jestliže u žáků podporujeme vzorec má práce je dobrá, tedy i já jsem dobrý, pak při neúspěchu působí vzorec analogický, tedy má práce je špatná, já jsem špatný.

Pro formulaci zpětné vazby je vhodné používat popisný jazyk, kdy na základě toho, co vidíme a slyšíme, popisujeme žákův výkon. Příkladem popisné zpětné vazby mohou být výroky typu Tvá prezentace představuje…, Ve druhé odpovědi je uvedeno… či Ve tvém projevu nezaznělo... Zpětná vazba navíc musí být pro příjemce srozumitelná a bez termínů, kterým nerozumí (např. duplicitní).

„Pokud upozorňujeme na oblasti, které se žákovi povedly, je vhodné používat druhou osobu čísla jednotného, např. Výborně jsi poznamenala, že... nebo Když jsi uvedl příklad, pochopil jsem…, avšak pokud upozorňujeme na místa, která je potřeba ve výkonu žáka ještě zlepšit, doporučuje se používat třetí osoba plurálu, např. Každý se učí jinak. Zkusíme najít způsob, který vyhovuje tobě. Tím totiž dáváme žákovi najevo, že jsme v tom společně – a pokud by potřeboval pomoci, jsme tady pro něj. To může být pro učení žáků velmi motivující,“ dodává Veronika Laufková z Pedagogické fakulty Univerzity Karlovy.

Citlivě přistupujte k hodnocení toho, co je smyslům skryté, tedy úsilí, prožívání či soustředěnost. Také pro jejich hodnocení je třeba mít důkazy, ze kterých budete při hodnocení vycházet. Tyto důkazy mohou být v podobě zapojení žáků v hodině, aktivní snahy o zlepšení předchozího výkonu či využívání konzultací. Jestliže důkazy nemáte, nehodnoťte, ale ptejte se a své domněnky si ověřujte.

Každé hodnocení by se mělo vztahovat k předem známým kritériím. Kritéria může stanovit učitel sám, nebo ve spolupráci se žáky. V takovém případě je vhodné využívat anonymní práce, na základě kterých žáci formulují charakteristiky požadovaného výkonu.

„Před samotným ověřováním učení je třeba zjišťovat, že žáci kritériím porozuměli. Mohou tedy například kritéria vysvětlovat vlastními slovy, použít je při hodnocení nanečisto nebo vzájemně vylepšovat poskytnuté hodnocení spolužáků,“ říká Květa Sulková, vedoucí metodička EDUkační LABoratoře.

Ve zpětné vazbě se snažte vyvážit ocenění a kritiku. V případě, že byl žákův výkon velmi slabý, není nutné hodnotit práci z hlediska všech kritérií, ale je efektivnější zaměřit jen na vybrané oblasti, které chcete vylepšit jako první. Komentář ke všemu, co se nepovedlo, by mohl negativně ovlivnit motivaci žáka k následující práci. Na druhou stranu, i když je žák ve svém výkonu bezchybný, může učitel jeho další učení vhodnou zpětnou vazbou podpořit.

Formativní zpětná vazba má za cíl pomoci žákovi současnou práci vylepšit, nebo ho podpořit takovým způsobem, aby byl v dalším učení úspěšnější. Důležité proto je dát mu příležitost, při které by mohl získaná doporučení využít. Doporučení je dobré formulovat formou otázky, nebo jiným způsobem podpořit další práci s hodnocenou prací.

V neposlední řadě je třeba si uvědomit, že nemusíte hodnotit vše. Není to ani efektivní ve vztahu k učení žáků, kteří mohou být zpětnou vazbou přehlceni a přestávají na ni reagovat. Dylan Wiliam, odborník na formativní hodnocení, doporučuje takzvané čtyřčtvrtinové hodnocení. Jednu čtvrtinu výstupů žáků ohodnotí učitel pečlivě, jednu čtvrtinu jen zběžně projde, další čtvrtinu si ohodnotí žáci navzájem a poslední čtvrtinu si zhodnotí žák sám. Učitel tak není přetížený a hodnocení, které se žákům dostává, je pestřejší.

O projektu Zavádění formativního hodnocení na základních školách
Cílem projektu Zavádění formativního hodnocení na základních školách je podpora základních škol v zavádění hodnocení, které povede k rozvoji každého žáka. Na devíti školách ve čtyřech krajích ČR (Karlovarském, Ústeckém, Středočeském a Plzeňském) budou vybudována a metodicky podporována Centra kolegiální podpory. Formou síťování škol bude docházet k předávání zkušeností a inspirativních příkladů se zaváděním formativního hodnocení do výuky mezi pedagogy v regionech. V současné době probíhá školení učitelů (lídrů) z jednotlivých škol.

Formativní hodnocení
Hodnocení, které žákům poskytuje relevantní informace pro jejich pokroky v učení na základě konstruktivní zpětné vazby.

Projekt je financován z Operačního programu Evropského sociálního fondu – Výzkum, vývoj a vzdělávání řízeného MŠMT. Od ledna 2019 jej realizuje Pedagogická fakulta Univerzity Karlovy ve spolupráci se vzdělávací organizací EDUkační LABoratoř.

Více o projektu na www.formativne.cz.

Zdroj: Tisková zpráva ze dne 3. března 2021, Nezisková organizace Edukační laboratoř