Primární prevence násilí v blízkých vztazích

Vydáno: 11. 04. 2021 7 minut čtení

Zavedená protipandemická opatření přinášejí také změny v oblasti rizikového chování a rizikových jevů. Ze zahraniční přicházejí informace o růstu násilí v blízkých vztazích, a to jak ve smyslu nárustu jejich intenzity v konkrétních rodinách, tak ve smyslu zvýšené prevalence v populaci 1). Ačkoliv dostupná česká data zatím neukazují výrazný nárůst prevalence (není registrován významně větší počet kontaktů v intervenčních centrech či větší počet vykázání 2) situace rozhodně není uspokojivá.

V našem článku se zabýváme primární prevencí násilí v blízkých vztazích, tedy tím, co lze dělat ještě před výskytem či eskalací násilného chování. Primární prevence se v této oblasti ukazuje jako velice důležitá a účinná intervence.

Za prvé longitudinální studie vývojových trajektorií ukazují, že pozdější zneužívání intimních partnerů (oběma pohlavími) lze předvídat v období dospívání.
Druhým důvodem, proč se zaměřit na prevenci, jsou výzkumy účinků programů včasné prevence, které prokazují dobrou efektivitu a dlouhodobě přetrvávající výsledky těchto programů4). Naopak intervence po výskytu násilí jsou spíše neúspěšné.5)

Především se zaměřujeme na možnosti prevence realizované ve škole.

V textu přinášíme první krok v tvorbě účinných programů, totiž identifikaci rizikových a protektivních faktorů a návrh obecných intervencí (většinou již v našem prostředí existujících), které mohou být ve školské prevenci využité.

Na základě mezinárodních i českých dlouhodobých výzkumů6) byly identifikovány a stanoveny rizikové faktory, které jsou spojeny s větší pravděpodobností páchání násilí v blízkých vztazích.

Jedná se o faktory, které k výskytu násilí přispívají, ale nemusí být všechny přímo kauzálně příčinné. Násilí v blízkých vztazích, jako každé rizikové chování, je unikátní výslednicí vzájemných interakcí rizikových i protektivních faktorů. Ne každá osoba, u které se rizikové faktory objevují, používá násilí, nicméně statisticky tato pravděpodobnost významně roste.

Uváděné faktory jsme shromáždili napříč několika výzkumy při mapování zahraniční praxe, především jsme ale vycházeli z dat americké agentury Centers for Disease Control and Prevention7). Do tabulky jsme doplnili také faktory, které vyklíčovala analýza dat ohledně násilí v blízkých vztazích Nadace Sirius ve spolupráci s Centrem LOCIKA a PAQ Research8).

Faktory jsou definovány na různých úrovních – individuální (ta je pro přehlednost rozdělena ještě na další části), vztahové (rodinné), komunitní a celospolečenské. Porozumění těmto faktorům může pomoci identifikovat různé příležitosti k cílené a efektivní prevenci. V našem textu se zabýváme zejména faktory, které jsou ovlivnitelné preventivní intervencí ve školském prostředí.

Rizikové faktory a možná intervence pro násilí v blízkých vztazích:

Rizikové faktory pro násilí v blízkých vztazích	Možné intervence
Individuální rizikové faktory – Situační zátěže Nezaměstnanost Nízké dosažené vzdělání Neplánované/nechtěné těhotenství Mladý věk partnerů (matky)	Prevence předčasného ukončení vzdělávání žáků Podpora doučování a podpory pro akademicky selhávající žáky Sexuální výchova, prevence rizikového sexuálního chování Dostupná antikoncepce a možnost přerušení těhotenství
Individuální rizikové faktory – Osobnostní charakteristiky a rizikové chování Nízké sebevědomí Sklon k emočním závislostem Deprese Pokusy o sebevraždu Užívání alkoholu a drog Málo přátel a izolace od ostatních lidí Agresivní nebo delikventní chování v mládí a dětství hněv a hostilita Antisociální rysy osobnosti Špatná kontrola chování / impulzivita	tzv. „Mental Health Promotion“ (Podporaa rozvoj duševního zdraví) Destigmatizace psychického onemocnění Reedukační a psychologické intervence pro indikované děti Programy specifické prevence v oblasti adiktologie (závislostí) Podpora osobnostního rozvoje žáků Podpora zdravého sebeuvědomění Výuka komunikačních dovedností a principů zdravé a respektující komunikace Rozvoj sociálních kompetencí Indikované intervence k nahrazení násilného chování společensky přípustným chováním Dostupnost psychiatrických služeb pro děti
Individuální rizikové faktory – Postoje v oblasti vztahů Touha po moci a kontrole ve vztazích Postoje přijímající nebo odůvodňující násilí Nepřátelskost vůči ženám Víra v přísné genderové role (přirozená dominance mužů nad ženami a přínos agrese ve vztazích)	Rozvoj sebeřídících dovedností Včasná depistáž mladistvých s nezdravými normami Výchova k respektu lidských práv včetně práv žen Nácvik nenásilného řešení konfliktů
Individuální rizikové faktory – Zátěž z dětství Historie oběti fyzického nebo psychického zneužívání (jedná seo jeden z nejsilnějších prediktorů pachatelství) Historie prožívání fyzického trestání jako dítě Historie prožívání špatného rodičovství jako dítě Přítomnost u násilí mezi rodiči jako dítě	Práce s traumatem přeživších Včasná depistáž Programy na podporu rodičovských kompetencí Dostupné psychologické terapeutické služby Cílená práce s agresory
Rizikové faktory vztahů (rodiny) Manželské konflikty, hádky a napětí ve vztahu Žárlivost a majetnictví v intimních vztazích Dominance a kontrola vztahu jedním partnerem Ekonomický stres v domácnosti Nezdravé rodinné vztahy a interakce Rodiče s nízkým vzděláním Sociální izolace a nedostatek sociální podpory	Dostupné poradenské služby pro manželea partnery Programy na rodičovské dovednosti Finanční poradenství Vyspělé veřejné mechanismy finanční ochrany znevýhodněných Rozvoj komunitních služeb
Faktory komunity Chudoba a související faktory Vysoká míra nezaměstnanosti Nízký sociální kapitál rodiny Nedostatek institucí, vztahů a pozitivních norem, které formují společenské interakce komunity Špatná podpora sousedství a soudržnosti Neochota či nezájem prostředí vymezovat se vůči projevům násilného chování Vysoká míra užívání a dostupnosti alkoholu	Nabídka sociálního bydlení Prevence vytváření sociálně vyloučených lokalit Lokální programy finanční podpory Rozvoj komunitních služeb Omezení prodeje alkoholu a tabákových výrobků
Celospolečenské faktory Nerovnost pohlaví (genderová nerovnost), např. omezování vstupu žen na trh práce, muži živí rodinu a přijímají rozhodnutí Kulturní normy, které podporují agresi vůči ostatním Společenská příjmová nerovnost Slabé zdravotní, vzdělávací, ekonomické a sociální politiky	Veřejné intervence na změnu celospolečenských postojů ohledně násilí Osvětové kampaně Kultura podporující rovnost pohlaví na lokální úrovni (např. v zaměstnání) Kultura odmítání násilí napříč společností Celospolečenský systematický monitoring ohrožení dětí a patřičně vybavená strukturální místa záchytu (lékař, školka, škola)

Uvedené informace mohou sloužit jako rámec při plánování preventivního programu školy. Komplexní, evaluované programy zaměřené přímo na primární prevenci násilí v blízkých vztazích zatím v našem prostředí nemáme. Přesto řada organizací dělá na poli prevence násilí v blízkých vztazích mnoho dobré práce a věříme, že ze vzájemné spolupráce se brzy takové programy vzniknou Nyní je třeba také pracovat na legislativním a ekonomickém ukotvení školské primární prevence násilí v blízkých vztazích v systému školské primární prevence.

1) Např. https://www.sixthtone.com/news/1005253/domestic-violence-cases-surge-during-covid-19-epidemic.

2) Viz konference Násilí na ženách a pandemie covid-19, dostupné z: https://www.youtube.com/watch?v=7ZJket7WX7E.

3) Dutton, D. G. The Prevention of Intimate Partner Violence. Prev Sci , 2012, roč. 13, s. 395–397. Dostupné z: https://doi.org/10.1007/s11121-012-0306-1.

4) MacLeod, J. a G. Nelson. Programs for the promotion of family wellness and the prevention of child maltreatment: A meta-analytic review. Child Abuse & Neglect, 2000, roč. 24, s. 1127–1149.

5) Dutton, D. G.. Rethinking domestic violence . Vancouver, BC: UBC Press, 2006.

6) Centers for Disease Control and Prevention uvádí následující rizikové faktory pro páchání násilí v blízkých vztazích: https://www.cdc.gov/violenceprevention/intimatepartnerviolence/riskprotectivefactors.html#anchor_1540315781919.

7) Dostupné z: https://www.cdc.gov/.

8) Násilí v blízkých vztazích – analýza charakteristik domácností, žen a mužů . Nadace Sirius ve spolupráci s Centrem LOCIKA a PAQ Research.

Zdroj: Pro časopis Školní poradenství v praxi Mgr. Pavel Dosoudil, Bc. Roman Petrenko, Jana gricová

Další aktuality

2024