Poslanec Václav Klaus předložil pozměňovací návrh k návrhu zákona o změně podmínek přijetí do přípravných tříd. Jeho navrhovaná změna ovšem nemá nic co do činění s původním návrhem na aktualizaci zákona, a jedná se tak o přílepek. Václav Klaus v něm navrhuje zrušit jeden z obecných cílů vzdělávání ukotvených ve školském zákoně týkající se pochopení evropské integrace jako základu pro soužití v národním a mezinárodním měřítku. Obecně prospěšná společnost EDUin varuje před zájmy odstraňovat nezbytné kulturní a hodnotové ukotvení ve vzdělávací soustavě, a naopak doporučuje se tématy evropské, jakož i globální integrace ve školách zabývat objektivním způsobem, který žáky vyzývá ke kritické úvaze.
Česká republika jakožto členský stát Evropské unie a liberální demokracie má mít zájem na reprodukci kultury ve společnosti s hodnotami, které jsou pro její uspořádání klíčové. Jako všechny další moderní státy k tomu využívá školství, kde mladé občany seznamuje s východisky a ústavními principy státu. Běžně se tak děje v dějepise, společenských vědách nebo občanské výchově. S ohledem na globalizaci jak z pohledu ekonomického, tak demografického, je klíčové, aby škola zpřístupnila žákům poznání umožňující život v heterogenní společnosti.
Pochopení a osvojení zásad a pravidel vycházejících z evropské integrace jako základu pro soužití v národním a mezinárodním měřítku – přesné znění klauzule, jíž chce poslanec Klaus odstranit – je nezbytné ve školách vyučovat v demokratické podobě, která umožňuje diskusi a kritické uvažování. Na konto odůvodnění poslance Klause přiloženému k jeho návrhu, že „není možné ze zákona ideologicky školit žáky…a hodnotit v otázkách politických názorů“, dodáváme, že škola je místem, které umožňuje svobodnou diskusi, jejímž kvalifikovaným moderátorem je připravený učitel. Jeho role ve výuce o evropské integraci a soužití v národním a mezinárodním měřítku zahrnuje vysvětlení výhod i úskalí, historické perspektivy a diskusi s žáky, v níž si budou moci vytvořit vlastní názor.
Spojovat současnou výuku o Evropské unii a integraci s „fungováním školství za nacismu či komunismu“, jak to činí poslanec Klaus ve své důvodové zprávě, je nepodložené a urážlivé vůči učitelům, kteří o tématech zodpovědně a kvalitně učí v otevřeném a demokratickém duchu.
V širším pojetí je nezbytné odmítnout snahu poslance Klause zcela odebrat politiku ze škol. Formální vzdělávání má poskytovat znalostní základ pro plnohodnotný občanský život, jehož součástí je rovněž informovaný úsudek o významu demokracie a politických stran a uskupení. Tento úsudek nakonec mladí lidé uplatňují u voleb krátce po skončení povinné školní docházky. Bylo by nezodpovědné tvrdit, že všechny rodiny jsou schopny dětem předat potřebné objektivní informace pro život v zastupitelské demokracii.
Bob Kartous, vedoucí komunikace EDUin, řekl: „Na návrhu Klause ml. jsou tristní dvě věci: zjevné nepochopení faktu, že evropská integrace není ideologická záležitost, ale faktický stav světa, v němž žijeme a pevná součást našeho ústavního pořádku. Což pochopitelně nevylučuje kritický odstup, jenž je ve vzdělávání žádoucí. Tou druhou je nečestná snaha bez diskuse nad tématem prosadit absurdní návrh prostřednictvím průhledného legislativního triku. Ani jedno není důstojné a omluvitelné.”