Divadelní představení Paměť jsme my, které má premiéru na Mezinárodní den památky holokaustu (27. ledna 2022), oživí letos příběhy heydrichiády. Skupina jedenácti mladých herců z projektu Divadla Paměti národa připomene přímo v prostorách chrámu sv. Cyrila a Metoděje statečnost lidí, kteří tu poskytli zázemí parašutistům a příběhy těch, které události po atentátu na říšského protektora osudově poznamenaly.
Čtvrtý ročník mezinárodního projektu byl zahájen 4. prosince 2021, a to rovnou společnou návštěvou Národního památníku hrdinů heydrichiády a prostor chrámu. Scénář k představení vzniká na základě přímého vyprávění pamětníků, což pro mladé účastníky znamená jedinečnou příležitost mluvit s lidmi, kteří události dvacátého století sami zažili. Celý proces, kterým v současné chvíli prochází skupiny mladých lidí v mnoha větších městech Evropy, vede v Praze divadelní režisérka, MgA. Tamara Pomoriški, která je zároveň uměleckou vedoucí Divadla Paměti národa.
SETKÁNÍ S PAMĚTNÍKY
V polovině prosince se konalo setkání s pamětníky, jejichž příběhy jsou většinou publikovány v databázi Paměť národa. Přímo v místě bydliště v Lidicích navštívily dvě účastnice Jaroslavu Skleničkovou (1926), která se tu narodila a ve věku šestnácti let byla společně s matkou a starší sestrou deportována do koncentračního tábora Ravensbrück. "Slovo Lidice jako takové ve mně vyvolává nesmírný smutek a úzkost. Z dnešního vyprávění ale zněl obrovský nadhled a paní Skleničková většinu času vyplnila vtipnými příhodami. Je to asi i tím, že byly s maminkou a se sestrou jedny z mála, které se vrátily téměř všechny domů (i když je ztráta otce, vesnice a mnoha známých úplně nepředstavitelná). Přesto všechno, co prožila, z paní Skleničkové sálá energie, vděčnost a nadhled,” komentovala návštěvu účastnice Kateřina (19) a dodává: “Přestože bylo vyprávění velmi uvolněné, objevily se části, kdy bylo vidět, že v každém z těch, co prožili válku, bude tato událost už vždy přítomná.”
Z Řimic se s účastníky on-line přenosem propojil prof. ThDr. Pavel Aleš (1935) https://www.pametnaroda.cz/cs/ales-axman-pavel-1935. Vzpomínal mj. na svého otce, který po atentátu patřil mezi perzekuované pravoslavné duchovní.
Helena Vovsová (1926) https://www.pametnaroda.cz/cs/vovsova-helena-1926 pracovala za války jako pomocnice zahradníka na zámku v Panenských Břežanech, sídle říšského protektora. Zažila tu rovněž smrt jeho syna Klause, kterého přejel nákladní vůz.
Po celou dobu pomáhala židovským vězňům, kteří byli do zámku převedeni na práci. “Nechávala jsem si na svou adresu posílat jejich poštu a balíčky. Podepisovala jsem se jako Helena Břežanská. Vše jsem jim pak tajně pronášela do zámku. Dodnes se podivuji tomu, že mne nikdo neudal. Zaměstnancům místní pošty muselo být vše jasné,” popisuje Helena Vovsová pro portál Paměť národa.
Vratislav Ebr (1942) https://www.pametnaroda.cz/cs/ebr-vratislav-1942 se narodil sestře výsadkáře Josefa Valčíka. Oba rodiče po atentátu popravili v KT Mauthausen. Do čtyř let žil v kojeneckém ústavu a po válce jej adoptovali manželé Ebrovi.
JAK JE PŘEDSTAVENÍ KONCIPOVÁNO
Mladí lidé ve věku 16 - 23 let se s režisérkou MgA. Tamarou Pomoriški scházejí většinou o víkendech a během společných setkání hledají témata budoucího představení, jehož hlavním tématem je připomínka 80. výročí heydrichiády. Příprava představení je tak zároveň cestou do moderní historie. Hraje se pro menší okruh diváků, kterému nabídne autentický zážitek ze zpřítomnění příběhů pamětníků tohoto zásadního historického momentu našich dějin. Jedna z účastnic z minulých ročníků se letos rozhodla celý proces vzniku představení dokumentovat na kameru.
HISTORIE PŘEDSTAVENÍ
Představení, které Divadlo Paměti národa pořádá ve spolupráci s holandským Theater Na de Dam, se v Praze uskuteční již počtvrté. Kromě Theater Na de Dam jej podporuje i Nizozemská ambasáda, Amateo a NFOH. Vystoupení tohoto formátu holandské divadlo organizuje již od roku 2010. Později se začala šířit i do dalších evropských měst. Praha se k přípravám připojila v roce 2018, s premiérou 2019, kdy se první z nich odehrálo mezi cestujícími na Masarykově nádraží a připomnělo téma transportů. O rok později měli diváci možnost zhlédnout tento počin v Národní knihovně, s tématem: Příběhy zapsané i nezapsané. V loňském roce, kdy nebylo možné vystoupit před diváky, vznikl o celém procesu tvorby dokumentární film v režii Zdeňka Chaloupky. Reflektuje téma: Po válce. Ke zhlédnutí je na YouTube kanálu Divadlo Paměti národa.
Za poskytnutí prostor ke zkouškám ve Španělské 10 děkujeme manželům Waldovým, za spolupráci pak Národnímu památníku hrdinů heydrichiády a za poskytnutí prostor k představení v chrámu sv. Cyrila a Metoděje Pravoslavné církvi v ČR.
Zdroj: Tisková zpráva ze dne 17. ledna 2022, Post Bellum