Řízení školy online
Aplikace pro řízení školy

30denní zkušební přístup ZDARMA

Registrace

Aktuality

Povinnosti a možnosti zaměstnavatele za mimořádné situace

Kategorie: Aktuality Autor/autoři: Řízení školy

Mnoho zaměstnavatelů a zaměstnanců čelí novým nástrahám způsobeným vládními nařízeními vydanými v souvislosti se šířením coronaviru COVID-19. Jaké možnosti se v této situaci v pracovním právu nabízejí?

Plnění pracovních povinností ze strany zaměstnanců

Zaměstnanec nesmí odmítnout vykonávání běžné pracovní agendy, pokud není bezprostředně a závažným způsobem ohroženo jeho zdraví (např. v okolí klienta se vyskytuje velké množství infikovaných osob), poté může dílčí úkoly odmítnout.

Plnění povinností ze strany zaměstnavatele

Pokud nemá zaměstnavatel (např. z důvodu velkého úbytku zakázek) práci pro své zaměstnance, jedná se o překážku v práci na straně zaměstnavatele. V tomto případě náleží zaměstnanci náhrada mzdy nebo platu ve výši průměrného výdělku. V tomto případě je možné využít institut částečné nezaměstnanosti zakotvený v § 209 zákoníku práce. Při splnění dalších podmínek může zaměstnavatel obdržet příspěvek od státu ve výši 20 % průměrného výdělku každého zaměstnance a tak snížit své náklady v době krize. Tento příspěvek je však, mimo jiné, podmíněn souhlasem vlády, což z něj činí v praxi jen problematicky využitelný institut. Lze očekávat, že dojde ke změně pravidel týkajících se kompenzace za náhrady, které budou muset zaměstnavatelé vyplácet zaměstnancům v souvislosti s těmito překážkami.

Umístění zaměstnance do karantény

Pokud je zaměstnanec po návratu z rizikové země nebo po kontaktu s infikovanou osobou umístěn do karantény, jedná se o překážku v práci na straně zaměstnance a režim je stejný, jako kdyby byl zaměstnanec dočasně práce neschopen. Náleží mu náhrada mzdy ve výši 60 % průměrného výdělkuza prvních 14 dní karantény. Pokud je karanténa prodloužena nad tento limit, náleží zaměstnanci nemocenská ze systému nemocenského pojištění.

Důležitou informací také je, že pokud se zaměstnanec vrátí z rizikové země, měl by zaměstnavatele o této skutečnosti informovat, stejně jako v případě kontaktu s osobou z rizikové skupiny. Je vhodné o této informační povinnosti zaměstnance poučit.

Home office

Pokud zaměstnavatel nechce (nebo není možné), aby zaměstnanec vykonával práci z obvyklého místa výkonu práce, může se s ním (nejlépe písemně) dohodnout na výkonu práce z domova (tzv. „home office“). Písemnost dohody je zachována i v případě sjednání přes email. Není ale možné tento způsob výkonu práce zaměstnanci přikázat. Vzorovou dokumentaci k home office naleznete na konci tohoto článku.[1]

Než ale strany na dohodu o home office přistoupí, je třeba zamyslet se nad souvisejícími podmínkami. Práce z domu je stále konána na náklady a odpovědnost zaměstnavatele. Pokud tedy zaměstnanec používá svůj notebook, telefon či tiskárnu, využívá svoje připojení k internetu, energie, osvětlení apod., musí mu být tyto náklady kompenzovány. Náklady lze sjednat i paušální částkou. I když jsme zaregistrovali, že v praxi (a zejména za současné situace) mají zaměstnanci tendenci tyto náklady nepožadovat, zákoník práce je v této otázce neúprosný. Zaměstnanec nemůže zaměstnavatele zprostit povinnosti poskytnout mu náhradu výdajů příslušejících zaměstnanci v souvislosti s výkonem práce. Zároveň je neposkytnutí těchto náhrad postihnutelné inspektorátem práce pokutou až do výše 200 000 Kč.

Zaměstnavatel i zaměstnanec by dále měli dodržovat pravidla BOZP. Je těžké kontrolovat dodržování pravidel v domě nebo bytě zaměstnance, zaměstnavatel by tedy měl alespoň nechat zaměstnance podepsat seznámení s BOZP při výkonu home office a zavázat ho k tomu, že dohodnuté podmínky nebo opatření bude dodržovat po celou dobu výkonu home office. Minimálně pro účely řešení pracovních úrazů by si pak zaměstnavatel měl sjednat možnost přístupu do míst, kde bude zaměstnanec home office vykonávat.

Ohledně uvedeného hrazení nákladů je nutné věnovat pozornost zákonu o pedagogických pracovnících, který stanoví, že náklady vzniklé pedagogickému pracovníku v souvislosti s prací související s přímou pedagogickou činností nejsou náklady vzniklé v souvislosti s výkonem závislé práce a hradí je pedagogický pracovník. Pokud tedy učitel doma např. opravuje písemné práce a připravuje se na výuku, k čemuž používá svůj počítač, žádná náhrada nákladů mu nenáleží.

Pokud není možné, aby zaměstnanec pracoval z místa obvyklého výkonu práce, s dohodou o home office nesouhlasí a není možné využít jeden z níže uvedených institutů, jedná se o překážku v práci na straně zaměstnavatele a zaměstnanec má právo na náhradu mzdy či platu ve výši průměrného výdělku.

Pokud zaměstnanci vykonávají nadále práci v místě obvyklého výkonu práce, je vhodné, aby je zaměstnavatel proškolil a vydal závazná pravidla pro zaměstnance s opatřeními proti šíření koronaviru (zákaz shlukování, dodržování hygieny apod.).

Změna rozvržení směn

V případě, kdy není možné, aby zaměstnanec vykonával práci v dané krizové době, je možné změnit jeho rozvržení směn. Dle zákona je však nutné zaměstnance o změně rozvrhu informovat alespoň 14 dní předem, pokud se strany (např. v pracovní smlouvě) nedohodly na kratším termínu.

Dovolená

Zaměstnanci je také možno určit čerpání dovolené. Čerpání dovolené určuje zásadně zaměstnavatel, tento fakt ale musí zaměstnanci oznámit nejméně 14 dní před zahájením nástupu na dovolenou. Dovolenou je možno čerpat i dříve, pokud se na tom strany dohodnou.

Zaměstnanci s dětmi

Vzhledem k plošnému uzavření škol (v některých případech i škol mateřských), je množství zaměstnanců nuceno zůstat se svými potomky doma. V tomto případě musí zaměstnavatel nepřítomnost zaměstnance omluvit, pokud pečuje o dítě mladší 10 let (dle aktuálního návrhu Vlády až do 13 let věku dítěte). Zaměstnanec ale nemá právo na náhradu mzdy či platu, nýbrž právo na speciální příspěvek na péči (tzv. „ošetřovné“) ze systému nemocenského pojištění po dobu zpravidla 9 dnů (dle aktuálního návrhu Vlády po dobu nouzového stavu).



[1] Upozorňujeme, že se jedná o obecný vzor, který je nutné podrobit důkladné revizi, prověření a úpravám z pohledu podmínek u konkrétního zaměstnavatele.

Zdroj: Pracovní situace Řízení školy online, autor: Marie Soukupová, paralegal; Mgr. David Šupej, advokát; SEDLAKOVA LEGAL


Diskuse - Počet příspěvků: 0