Poskytování zpětné vazby

Vydáno: 5 minut čtení

Třetí strategie formativního hodnocení

Řízení školy onilneFormativní zpětná vazba má za cíl pomoci žákovi vylepšit jeho práci a podpořit ho takovým způsobem, aby byl v dalším učení úspěšnější. Jestliže takovou zpětnou vazbu učitel poskytne, měl by si později najít čas i na to, aby zjistil, jak na ni žák zareagoval, a dát mu možnost prokázat vlastní posun.

S formativním hodnocením je nejčastěji spojováno slovní hodnocení. Učitelé přitom mohou využívat různé škály, diagramy či emotikony, vždy je ale důležité, aby příjemce zpětné vazby zároveň obdržel informaci o tom, v jaké oblasti udělal chybu a jakým způsobem se může zlepšit. Samotné slovní hodnocení pak může být jak v sumativní, tak i ve formativní podobě. Jestliže je například slovní hodnocení použito na vysvědčení, má z podstaty smyslu vysvědčení sumativní charakter.
Formulování a poskytování srozumitelné formativní zpětné vazby je dovednost, jež se buduje několik let. Pedagogové, kteří se rozhodnou žáky tímto způsobem podpořit, musejí mít potřebné znalosti a schopnosti aplikovat hlavní zásady poskytování formativní zpětné vazby.

Hodnoťte výkon, nikoli osobnost

Předmětem hodnocení by měl být žákův výkon, nikoli jeho osobnost. Je tedy vhodné použít například Petře, ve tvé práci schází dvě zadaná kritéria. Vrať se k nim a zkus doplnit, co chybí.  Ale měli bychom se vyhnout posouzení formou Petře, jsi nedbalý a nesoustředěný, měl by ses nad sebou zamyslet. Toto pravidlo platí i u pozitivní zpětné vazby. Výrok typu Reportáž se ti moc povedla, jsi rozený novinář. Jen tak dál…  může působit jako motivující a podporující, je ale třeba si uvědomit, že tím budujeme u příjemce zpětné vazby souvislost ve vnímání vlastní práce a své osobnosti. Jestliže u žáků podporujeme vzorec má práce je dobrá, tedy i já jsem dobrý, pak při neúspěchu působí vzorec analogicky, tedy má práce je špatná, já jsem špatný.

Pro formulaci zpětné vazby je vhodné používat popisný jazyk, kdy na základě toho, co vidíme a slyšíme, popisujeme žákův výkon. Příkladem popisné zpětné vazby mohou být výroky typu Anno, tvá prezentace představuje…, Jitko, ve druhé odpovědi je uvedeno… či Karle, ve tvém projevu nezaznělo… Zpětná vazba navíc musí být pro příjemce srozumitelná a bez termínů, kterým nerozumí. Doporučení je dobré formulovat formou otázky, nebo jiným způsobem podpořit další práci s hodnoceným materiálem.
Citlivě přistupujte k hodnocení toho, co je smyslům skryté, tedy úsilí, prožívání či soustředěnost. Také pro jejich hodnocení je třeba mít důkazy, ze kterých budete při hodnocení vycházet. Tyto důkazy mohou být v podobě zapojení žáků v hodině, aktivní snahy o zlepšení předchozího výkonu či využívání konzultací. Jestliže důkazy nemáte, nehodnoťte, ale ptejte se a své domněnky si ověřujte.

Při hodnocení vycházejte z kritérií

Každé hodnocení by se mělo vztahovat k předem známým kritériím. Kritéria může stanovit učitel sám, nebo společně se žáky. V takovém případě je vhodné využívat anonymní práce, na jejichž základě žáci formulují charakteristiky požadovaného výkonu.
Před samotným ověřováním učení je třeba zjišťovat, zda žáci kritériím porozuměli. Mohou tedy například kritéria vysvětlovat vlastními slovy, použít je při hodnocení nanečisto nebo vzájemně vylepšovat poskytnuté hodnocení spolužáků.
Ve zpětné vazbě se snažte vyvážit ocenění a kritiku  . V případě, že byl žákův výkon velmi slabý, není nutné hodnotit práci z hlediska všech kritérií, ale je efektivnější zaměřit se jen na vybrané oblasti, které chcete vylepšit jako první. Komentář ke všemu, co se nepovedlo, by mohl negativně ovlivnit motivaci žáka k následující práci. Na druhou stranu, i když je žák ve svém výkonu bezchybný, může pedagog jeho další učení vhodnou zpětnou vazbou podpořit.
Důležité také je, že učitel nemusí hodnotit vše, co žáci vyprodukují. Není to ani efektivní ve vztahu k učení žáků. Mohou být zpětnou vazbou přehlceni a následně na ni přestávají reagovat. Dylan Wiliam doporučuje takzvané 
čtyřčtvrtinové hodnocení. Jednu čtvrtinu výstupů žáků ohodnotí učitel pečlivě, jednu čtvrtinu jen zběžně projde, další čtvrtinu si ohodnotí žáci navzájem a poslední čtvrtinu si zhodnotí žák sám. Učitel tak není přetížený a hodnocení, které se žákům dostává, je pestřejší.
Kvalitní formativní zpětná vazba má potenciál pomáhat žákům v jejich vzdělávání a učiteli umožňuje popisovat silnéa slabé stránky, položit otázky k zamyšlení a navrhnout další postup v učení každého žáka.
ZDROJE
  • WILIAM, Dylan a LEAHY, Siobhán. Zavádění formativního hodnocení: Praktické techniky pro základní a střední školy. Třetí revidované vydání. Za podpory Nadace Martina Romana vydala vzdělávací organizace EDUkační LABoratoř, 2020. ISBN 978-80-906082-8-3.
  • HENDRICK, Carl a MACPHERSON, Robin. Co funguje ve třídě? Most mezi výzkumem a praxí. Ve spolupráci se vzdělávací organizací EDUkační LABoratoř a projektem Čtení pomáhá vydala Euromedia Group, 2019. Universum(Euromedia Group). ISBN 978-80-7617-335-4. Článek vznikl v rámci projektu Zavádění formativního hodnocení na základních školách (formativne.cz), který je realizován Pedagogickou fakultou Univerzity Karlovy a vzdělávací organizací EDUkační LABoratoř. Projekt je financován v rámci OP VVV, registrační číslo: CZ.02.3.68/0.0/0.0/16_032/0008212.

Zdroj: Pro časopis Řízení školy Michal Orság a Květa Sulková