Poločas rozpadu faktů

Vydáno: 2 minuty čtení

V roce 1842 palentolog Richard Owen vymyslel označení dinosaurus, což v řečtině znamená „strašlivý ještěr“. Problémem je, že vědci nedávno přišli na svůj omyl, a to že dinosauři jako ještěři vůbec nevypadali. Byly totiž mnohem podobnější ptákům. 

Řízení školy onlinePřes 70 let jsme se učili, že sluneční soustava má 9 planet včetně Pluta. Dnes už Pluto mezi planetami nenajdete, protože jsou i větší tělesa, které bychom museli jinak taky započítat, bylo tedy vyřazeno. Nebo třeba počet lidských chromozomů, původně jich v roce 1923 Theophilus Painter napočítal 48, aby se počet zpřesnil o 33 let později na 46. To je jen několik příkladů, které uvádí Samuel Arbesman ve své knize Half-life of facts (Poločas rozpadu faktů) jako ukázky rychlosti pokroku našeho poznání.

V případě konkrétního atomového jádra, nelze předpovědět, kdy dojde k jeho změně nebo rozpadu. Ale pro velké množství jader už můžeme čas relativně jednoduše stanovit. Čas, za který se promění polovina jader nazýváme poločas rozpadu.

Podobně je to u informací. Zatímco u konkrétní informace nelze říct, kdy se ukáže jako mylná, pokud vůbec někdy, tak můžeme spočítat, jak rychle se změní polovina znalostí v určité doméně. Například ve fyzice se polovina toho, co si myslíme, že víme, ukáže jako mylná nebo nepřesná zhruba každých 13 let. V ekonomii je to každých 9 let a v psychologii 7.

Samozřejmě tu jsou rozdíly mezi různými znalostmi. Některé se budou měnit velice vzácně nebo vůbec, jako třeba obvyklý počet končetin člověka. Jiné naopak každou chvíli, například aktuální kurz Bitcoinu nebo teplota.

Poločas rozpadu faktů znamená to, že vzdělávání je dnes nikdy nekončící proces. Vědomí že mnoho z toho, co dnes bereme jako fakt se může brzy ukázat, že je jinak, by nás nemělo děsit. Naopak, je úžasné, jak rychle postupuje naše poznání. Je to pro nás velkým zdrojem pokory.

Pomáháme lidem vyznat se ve světě rychlých změn a velkého množství informací. Proto jsme vytvořili projekt #krimyš, kde učíme lidi, jak aplikovat techniky kritického myšlení do života. Součástí projektu je i konference, kterou letos po páté pořádáme 26. 7. večer v Praze. Registrujte se a čtěte více na www.krimys.cz.

Autor: Ing. Lukáš Hána, lektor a konzultant kritického myšlení, zakladatel projektu #krimyš

Řízení školy online