Ministr školství přišel v minulých týdnech s nápadem pořádat celorepublikové přijímací zkoušky na střední školy. Na základě informací, které ministr ke svým plánům sdělil, se celý projekt jeví jako značně problematický. Proč Chládek přišel se sumou 50 milionů korun na předpokládané náklady, když by jednotné přijímačky podle odhadů mohly stát 10 milionů? Jak si představuje testování na počítačích ve škole, kam se hlásí třeba 300 uchazečů?
Marcel Chládek uvedl zcela přemrštěnou cenu 50 milionů korun za jednotné přijímací zkoušky, která by ve skutečnosti mohla být pětkrát nižší.
- Dle dosavadních zkušeností krajů, kde doposud jednotné přijímačky probíhaly, a rovněž podle odhadu společnosti Scio, která má s přípravou přijímacích zkoušek 15 let zkušeností, by plošné přijímací zkoušky v celé České republice konané v tištěné podobě, ze tří předmětů a se třemi termíny v prvním kole bylo možno realizovat za 10 milionů korun.
- Za co hodlá Marcel Chládek utratit oněch dalších 40 milionů korun?
- Zatím se také nemluví o tom, kolik by stála samotná organizace přijímacího řízení. I tak extrémně vysoká částka 50 milionů korun by pak po započtení času škol a učitelů mohla být ještě vyšší.
„Z pohledu finanční náročnosti by u jednotných PZ možná odpadl škole náklad na pořízení testů, které by ovšem platil stát z peněz daňových poplatníků (zde nechci hodnotit, jaká jsou úskalí centrálně zadávaných veřejných zakázek tohoto typu). Větší část nákladů školy však tvoří náklady na administrativu, poštovné a zpracování výsledků PZ v režimu správního řízení. Tyto náklady by nejspíše zůstaly bez podstatných změn.“ – Mgr. Tomáš Ledvinka, ředitel Malostranského gymnázia v Praze.
Navrhované přijímací zkoušky by byly nespravedlivé vůči dětem.
- Systém, v němž by měly probíhat přijímací zkoušky na střední školy, neumožňuje srovnat testy podle obtížnosti. Přitom zákon toto srovnání přímo vyžaduje: „Zaměření a náročnost přijímacích zkoušek konaných v různých termínech prvního kola přijímacího řízení a způsob hodnocení výsledků dosažených při přijímacích zkouškách musí umožnit stanovení celkového pořadí úspěšnosti uchazečů ke vzdělávání v prvním kole přijímacího řízení.“ Školský zákon, č. 561/2004 Sb., §60
Plán jednotných přijímacích zkoušek ignoruje technické možnosti škol.
- Podle Chládkova návrhu by probíhalo testování elektronicky, s využitím systému pro testování 5. a 9. ročníků.
- Systém umožňuje pouze elektronické testování. Střední školy ale nemají dostatečné počítačové vybavení, aby mohly zároveň otestovat všechny uchazeče, je to využitelné pouze pro školy s nízkým počtem uchazečů. Jak by probíhaly přijímací zkoušky na škole, která má 300 uchazečů, ale jen 30 počítačů?
- Argument MŠMT, že by si školy mohly testy vytisknout, je v současnosti zcela nereálný. Testy je potřeba vyhodnotit a s výsledky pracovat, což tento systém neumožňuje. Jak by v takovém případě, kdy se tisknou testy a zadávají postupně, mohla být zajištěna bezpečnost přijímacího řízení proti předčasnému prozrazení? Srovnávat testování z elektronické a tištěné verze testů může znevýhodnit jednu skupinu dětí.
„Organizace zkoušek on-line bude v mnoha školách pro nedostatečné vybavení či prostory, popř. masívní zásahy do organizace výuky, nemožná. Dotisk zadání ve školách má svá rizika – v den zkoušky je to pozdě, v předstihu je velmi pravděpodobný únik zadání do médií všeho druhu.“ Ing. Alfréd Dytrt, ředitel Gymnázia Jateční v Ústí nad Labem.
Otázky vznesené k návrhu jednotných přijímacích zkoušek vycházejí z mnohaletých zkušeností společnosti Scio s vývojem a organizací přijímaček na stovkách škol a v mnoha krajích (více o vývoji testů zde). Ministr Chládek se rozhodl objevovat již objevené. Bohužel to chce dělat za peníze daňových poplatníků, bez zkušeností a za naprosto přemrštěné ceny.