Nadaným, přemýšlivým dětem dlužíme podporu

Vydáno: 4 minuty čtení

Deset až dvacet dětí ze sta může být nadaných, v každé třídě jich tedy podle odborníků může sedět několik. Jen malá část z nich však může využít podpory od svých učitelů nebo státu. O tom, jakým způsobem jim pomoci řešit školní i rodinné problémy, rozvíjet svůj potenciál a zároveň vyrůstat ve vyrovnaného dospělého, bude jednat odborná konference Potřeba změny ve vzdělávání nadaných, kterou v Praze hostí Společnost pro talent a nadání od 21. srpna.

Ministerstvo školství eviduje mezi 700-900 nadaných žáků s individuálním vzdělávacím plánem ročně (údaje z let 2008-2018), tedy jen zlomek z předpokládaných 10-20 procent přemýšlivých dětí. Oproti tomu pomoc od státu čerpá 45 tisíc dětí se speciálními vzdělávacími potřebami[1]. Počet nadaných s upravenou výukou dokonce rok po zavedení tzv. inkluze[2]  klesl, tzn. jejich odborná identifikace, diagnostika a následná podpora je opomíjena.

Přemýšlivé, nadané děti se nevyznačují jen vysokým inteligenčním kvocientem (nad 125). Myslí jinak, nepřetržitě, což nemusí být patrné na první pohled – například jsou-li v něčem nečekaně pozadu, anebo chováním či hendikepem překryjí svůj potenciál. Nadání lze pozorovat už v předškolním věku. Tyto děti začínají samostatně, časně číst, psát, kreslit či tvořit složité, výstižné větné konstrukce. Avšak jiné mluví naopak málo – z obavy, aby se nevyjádřily špatně. Z různých důvodů často zažívají vysokou míru stresu.

O nadaných dětech a nutnosti speciálního přístupu k nim se mluví od 60. let. I tak se jimi dnes ale nezabývá více než pět desítek prací ročně. Sdílení odborných přístupů, doporučení a příklady dobré a špatné praxe z ČR i ze zahraničí je tedy nutné. Tři dny povedou přednášky i odborné workshopy hvězdy v oboru, krom předsedkyně Společnosti pro talent a nadání (STaN) Evy Vondrákové například prof. Rena Subotnik, jedna z nejvýznamnějších osobností světa v pedagogické psychologii a ve vzdělávání nadaných. Hava Vidergor odkryje péči o nadané v Izraeli, Sonja Laine promluví o finském a Éva Gyarmathy o maďarském systému. Nebudou chybět ani zástupci českých pedagogů a psychologů. „Chceme vypracovat funkční systém, který umožní přemýšlivým dětem rozvíjet jejich potenciál s radostí a sebedůvěrou, v přátelském prostředí, respektujícím jejich vzdělávací, emocionální a sociální potřeby,“vysvětluje PhDr. Eva Vondráková.

Nadání samo o sobě není zárukou šťastného a spokojeného rozvoje dítěte. V přístupu k nadaným dětem má česká společnost velký dluh, upozorňuje Lenka Eckertová z Nadace RSJ, která se podpoře přemýšlivých dětí věnuje. „Zejména je třeba zabývat se tím, co takové děti trápí. Z mnoha výzkumů a práce neziskových organizací vyplývá, že přemýšlivé děti bývají citlivější na změny, pracují pod větším stresem ze selhání, více na ně doléhá frustrace. V kolektivu vybočují, a tak mívají problém se začleněním, šikanou. Svým nadáním mohou maskovat i potíže v psychické oblasti – úzkosti, deprese, poruchy učení a další.“ Nadace RSJ již několik let sdružuje a podporuje neziskové organizace, které se těmto aspektům péče o nadané děti věnují.

Konference je akreditována v systému Dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků (DVPP) a bude tlumočena do českého jazyka. Záštitu nad konferencí převzali rektor Univerzity Karlovy prof. Tomáš Zima, děkan Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého doc. Martin Kubala, prof. Jiří Drahoš, předseda Výboru pro vzdělávání, vědu, kulturu, lidská práva a petice Senátu PČR, a za Magistrát hlavního města Prahy radní dr. Vít Šimral.



[2] zahájena 1.9. 2016

 

Zdroj: Tisková zpráva RSJ Foundation ze dne 15. srpna 2019