Řízení školy online
Aplikace pro řízení školy

30denní zkušební přístup ZDARMA

Registrace

Aktuality

Informace k vyplňování vysvědčení na základních školách

Kategorie: Aktuality Autor/autoři: MŠMT

Vzory platných tiskopisů vysvědčení pro hodnocení výsledků vzdělávání žáka 1) v základní škole jsou stanoveny vyhláškou č. 3/2015 Sb., o některých dokladech o vzdělání, ve znění pozdějších předpisů, a to v příloze č. 1 (pro 1. až 8. ročník, při nedosažení základního vzdělání také pro 9. popřípadě 10. ročník ZŠ včetně škol s polským vyučovacím jazykem), a v příloze č. 3 (pro 9. popřípadě 10. ročník ZŠ v případě dosažení základního vzdělání v základní škole a v kursech pro získání základního vzdělání a v případě získání základů vzdělání v základní škole speciální). Další podrobnosti o obsahu a formě tiskopisů vysvědčení jsou stanoveny v § 1 odst. 1 až 4 vyhlášky č. 3/2015 Sb.

od školního roku 2018/2019

isknout vlastními prostředky. Obsah a forma tiskopisů vysvědčení ale musí vždy odpovídat požadavkům uvedeným v § 1 vyhlášky č. 3/2015 Sb. V případě nedostatku prostoru např. pro jméno, příjmení a podpis ředitele/ředitelky školy nebo třídního učitele/učitelky je možné při tisku na bianco tiskopisy upravit výšku nebo délku odpovídajících řádků s využitím softwaru systémů pro správu školní agendy. Pravidla pro hodnocení výsledků vzdělávání žáků na vysvědčení jsou stanovena vyhláškou č. 48/2005 Sb. a jsou následující: 

  • možnost při použití slovního hodnocení hodnotit výsledky vzdělávání žáka na konci 1. pololetí souhrnně za všechny předměty, bez hodnocení po jednotlivých předmětech (§ 15 odst. 2 vyhlášky);
  • možnost doplnění klasifikace výsledků vzdělávání žáka v jednotlivých předmětech a chování žáka slovním hodnocením, které bude obsahovat i hodnocení klíčových kompetencí (§ 15 odst. 5 vyhlášky);
  • možnost použít při hodnocení klasifikací číslo nebo jeho slovní ekvivalent dle rozhodnutí školy (§ 15 odst. 3 vyhlášky);
  • stanovení přesné formulace na vysvědčení v případě, kdy je žák nehodnocen nebo uvolněn z výuky (§ 16 odst. 1 a 2 vyhlášky);
  • nehodnocení zájmových útvarů (§ 16 vyhlášky);
  • zaznamenávání pochval na vysvědčení (§ 17 odst. 7 vyhlášky);
  • vydávání vysvědčení a hodnocení žáka plnícího povinnou školní docházku podle § 38 školského zákona (§ 18 až 18d vyhlášky).

Přehled tiskopisů a jejich určení stejně jako pokyny k vyplňování některých údajů na vysvědčení: Informace k vyplňování vysvědčení na základních školách (.pdf)

Výpis z vysvědčení

Na konci 1. pololetí je možné v souladu s § 51 odst. 1 školského zákona vydat žákovi výpis z vysvědčení místo oficiálního tiskopisu vysvědčení. Obsah a formu výpisu z vysvědčení stanovuje § 3 vyhlášky č. 3/2015 Sb. Výpis z vysvědčení obsahuje všechny náležitosti a údaje jako oficiální vysvědčení, ale je vytištěn na běžném kancelářském papíru a je vždy opatřen jménem, příjmením a podpisem osoby, která výpis vystavila (nemusí se tedy vždy jednat o ředitele školy, ale i o jinou osobu, která touto činností byla pověřena, například o třídního učitele/třídní učitelku). Výpis z vysvědčení se neopatřuje otiskem úředního razítka. Otiskem úředního razítka se opatřují vysvědčení, diplomy o absolutoriu a výuční listy, které jsou podle § 28 odst. 7 školského zákona veřejnou listinou. Na konci 2. pololetí se výpis z vysvědčení nevydává, v souladu s § 51 odst. 1 školského zákona je možno vydat pouze vysvědčení. Výpis z vysvědčení žáci škole nevracejí.

Informace k hodnocení výsledků vzdělávání žáků

Použití slovního hodnocení

Konkrétní formulace k vyjádření slovního hodnocení žáka nejsou jednotně stanovené. Škola se řídí ustanovením § 14 a 15 vyhlášky a pravidly pro hodnocení výsledků vzdělávání žáků, která jsou součástí školního řádu (podle § 30 odst. 2 školského zákona).

Pro hodnocení chování žáka lze použít slovní hodnocení nebo hodnocení klasifikačními stupni nebo jejich kombinaci (podle § 15 odst. 1, 2 a 5 vyhlášky).

Pro hodnocení žáka ve všech předmětech a hodnocení chování slovním hodnocením se použijí tiskopisy vysvědčení typu list A (slovní hodnocení). V případě, že se slovní hodnocení za dané pololetí nevejde na jeden tiskopis listu A (slovní hodnocení), vydá škola žákovi pro dané pololetí také jeden nebo více listů B, na kterém bude pokračovat v hodnocení. Tato vysvědčení se použijí i v případě hodnocení podle § 15 odst. 5 vyhlášky – doplnění klasifikace slovním hodnocením.

Pro hodnocení žáka v některých předmětech (včetně hodnocení chování) slovním hodnocením se použijí tiskopisy vysvědčení typu list A (klasifikace) a list B (vždy oba dva typy, nelze použít pouze list B).

Škola může společně s vysvědčením nebo i v kratších intervalech vydávat žákovi další, podrobná slovní nebo jiná zhodnocení jeho činnosti v daném období. Forma a podoba takovýchto vyjádření není stanovena, mají charakter školního hodnocení, kterým se žákovi a jeho rodičům poskytují rozšiřující informace o žákovi a nemohou být zapsána na oficiálních tiskopisech vysvědčení.

Hodnocení při přestupu žáka na jinou školu

Základní škola, kam žák během 2. pololetí přestoupil, zapíše hodnocení výsledků vzdělávání žáka vždy na nový tiskopis, a to takový, který používá. Rubriky pro 1. pololetí budou proškrtnuty. Na vysvědčení vydaném školou, ze které žák přestoupil, budou rubriky pro 2. pololetí proškrtnuty. Vysvědčení si školy předají spolu s ostatní dokumentací o žákovi.

Pokud škola vydala žákovi na konci 1. pololetí výpis z vysvědčení a žák během 2. pololetí přestoupí na jinou školu, vydá škola, ze které žák přestupuje, žákovi vysvědčení s hodnocením za 1. pololetí.

V případě přestupu žáka na školu, která hodnotí odlišným způsobem, převede škola slovní hodnocení do klasifikace nebo klasifikaci do slovního hodnocení, a to na žádost školy, do které žák přestupuje, nebo na žádost zákonného zástupce žáka (§ 51 odst. 3 školského zákona). V takovém případě není žákovi vydáno nové vysvědčení, ale převod hodnocení do druhé formy je poskytnut škole v rámci předávané dokumentace žáka.

Pokud předchozí škola měla v ŠVP jiné názvy předmětů, jiné integrované předměty nebo jinak odlišnou skladbu učebního plánu, vychází současná škola při hodnocení z obsahu předmětů, nikoliv z jejich názvů. Na vysvědčení se uvádějí názvy předmětů současné školy, kam je žák zapsán k plnění povinné školní docházky.

Pokud byl žák v předchozí škole zařazen do volitelného předmětu, který současná škola nevyučuje (resp. nevyučuje volitelný předmět se stejným nebo podobným vzdělávacím obsahem), nebo žák musí být např. z kapacitních důvodů zařazen do jiného volitelného předmětu (s jiným vzdělávacím obsahem), bude hodnocení volitelného předmětu stanoveno podle podkladů předchozí školy, pokud je jich k hodnocení dostatek. Doporučujeme v těchto specifických případech ředitelům/ředitelkám obou škol hodnocení žáka vzájemně konzultovat.

Vysvědčení vydává škola, ve které je žák zapsán k plnění povinné školní docházky. Na vysvědčení se uvádí název ŠVP školy, která vysvědčení vydává.

V případě, kdy žák přestoupí na jinou školu krátce (cca do 1 měsíce) před koncem pololetí a škola nemá dostatek vlastních podkladů pro hodnocení výsledků vzdělávání žáka, musí vycházet z podkladů předchozí školy. V takovém případě se na vysvědčení uvedou názvy a hodnocení předmětů z předchozí školy podle předaných podkladů a uvede se název ŠVP předchozí školy s poznámkou, kde bude uveden název a adresa školy, ze které žák přestoupil a datum přestupu. Pokud má škola dostatek vlastních podkladů pro hodnocení, postupuje podle předchozích odstavců.

Uvolnění z výuky, nehodnocení

estliže je žák z výuky některého předmětu v 1. nebo ve 2. pololetí uvolněn (podle § 50 odst. 2 školského zákona), rubrika se neproškrtává, ale vyplní se „uvolněn” nebo „uvolněna“ (dle § 16 odst. 1 vyhlášky).

Nelze-li žáka z některého nebo ze všech předmětů v 1. nebo 2. pololetí hodnotit ani v náhradním termínu (podle § 52 odst. 2 a 3 školského zákona), vyplní se ”nehodnocen” nebo „nehodnocena“ (dle § 16 odst. 2 vyhlášky).

Důvody pro uvolnění nebo nehodnocení žáka se uvedou ve školní matrice.

Komisionální přezkoušení při pochybnostech o správnosti hodnocení

Rozhodne-li komise pro komisionální přezkoušení žáka při pochybnostech zákonného zástupce žáka o správnosti hodnocení v jednotlivých předmětech (§ 52 odst. 4 školského zákona a § 22 vyhlášky) o změně hodnocení, vydá se žákovi nové vysvědčení. Jako datum vydání vysvědčení se uvede datum, kdy je nové vysvědčení za dané pololetí opatřeno posledním podpisem, zpravidla podpisem ředitele/ředitelky školy.

Hodnocení žáka v náhradním termínu a po opravné zkoušce

Podle § 51 odst. 1 školského zákona se žákovi každé pololetí vydává vysvědčení. Toto ustanovení je dále konkretizováno v § 3 odst. 1 vyhlášky č. 16/2005 Sb., o organizaci školního roku, podle kterého se vysvědčení předává v posledním vyučovacím dnu období školního vyučování.

Pokud ředitel/ředitelka školy určil/určila pro hodnocení žáka náhradní termín (§ 52 odst. 2 a 3 školského zákona), je žákovi na konci pololetí vydáno vysvědčení. V předmětech, ve kterých žák bude hodnocen v náhradním termínu, se na vysvědčení vydaném na konci pololetí vyplní ”nehodnocen” nebo „nehodnocena“. V rubrice „Celkové hodnocení“ se na konci 1. pololetí uvede „nehodnocen” nebo „nehodnocena“ a na konci 2. pololetí „neprospěl“ nebo „neprospěla“. V 1. pololetí je možné žákovi vydat výpis z vysvědčení. Po hodnocení v náhradním termínu je žákovi vydáno nové vysvědčení.

Pokud žák koná v souladu s § 53 školského zákona opravné zkoušky, vydá mu škola na konci 2. pololetí vysvědčení. Po vykonání opravných zkoušek je žákovi vydáno nové vysvědčení, a to i v případě, že se hodnocení z předmětů, ze kterých žák konal opravné zkoušky, nezměnilo. Pokud se žák k opravným zkouškám nedostaví, nové vysvědčení mu vydáno nebude. Na vysvědčení vydané po opravných zkouškách se uvádí hodnocení za 1. i 2. pololetí. Pouze v případě, že vysvědčení v 1. pololetí vydávala jiná škola, bude uvedeno hodnocení pouze za 2. pololetí.

Je-li žákovi po hodnocení v náhradním termínu nebo po opravné zkoušce vydáno nové vysvědčení, pak předchozí vysvědčení vydané na konci pololetí žák škole nevrací.

Pokud žák v době od konce pololetí do stanoveného termínu náhradního hodnocení nebo opravné zkoušky přestoupí na jinou školu, vydá vysvědčení škola, kam žák přestoupil. Postupuje se přitom podle části 4.2.

Poznámky k hodnocení prospěchu žáků v některých předmětech

Vyučovací předmět „Zdravotní tělesná výchova“: Navštěvuje-li žák pouze zdravotní tělesnou výchovu, není hodnocen z tělesné výchovy, ale ze zdravotní tělesné výchovy, a do povinných předmětů se na vysvědčení v tomto případě uvede název předmětu „Zdravotní tělesná výchova“. Navštěvuje-li žák předmět „Zdravotní tělesná výchova“ i „Tělesná výchova“ (i třeba jen výběr činností), bude hodnocen z obou předmětů.

Hodnocení výuky náboženství: Výuka náboženství v základních školách zřizovaných státem, krajem, obcí nebo svazkem obcí se v souladu se školským zákonem (§ 15 odst. 2 školského zákona) zařazuje do učebního plánu jako nepovinný předmět. Tím je také určen způsob hodnocení na vysvědčení. Hodnocení může být buď slovní podle § 15 odst. 2 vyhlášky, nebo klasifikačním stupněm podle § 15 odst. 3 vyhlášky (1 - výborný až 5 - nedostatečný) nebo klasifikačním stupněm doplněným o slovní hodnocení podle § 15 odst. 5 vyhlášky. Ve školách jiných zřizovatelů může být náboženství zařazeno jako povinný nebo volitelný předmět a hodnocení na vysvědčení je uvedeno v souladu s § 15 odst. 2, 3 nebo 5 vyhlášky.

Průřezová témata v ŠVP: Zařadí-li škola do učebního plánu ŠVP průřezové téma jako samostatný předmět, je uveden i na vysvědčení. Pokud je obsah průřezového tématu začleněn do jiného předmětu, na vysvědčení se neuvádí a samostatně se nehodnotí.

Předměty speciálně pedagogické péče: Z charakteru předmětu speciálně pedagogické péče (PSPP) jako podpůrného opatření plyne, že není vhodné standardně doporučovat souhrnné hodnocení výsledků vzdělávání v tomto předmětu 13 na vysvědčení. Souhrnné hodnocení na vysvědčení v PSPP není většinou podmínkou pro další vzdělávání v daném PSPP.

I v případech, kdy není realizováno souhrnné hodnocení výsledků vzdělávání v PSPP na vysvědčení, je vhodné formativně hodnotit (poskytovat zpětnou informaci) dosahované dovednosti žáka v průběhu výuky PSPP.

Souhrnné hodnocení výsledků vzdělávání na vysvědčení je možné u jednotlivého PSPP, který má charakter vyučovacího předmětu, je součástí školního vzdělávacího programu, má stanoveny školní výstupy a jeho hodnocení vychází z Doporučení ŠPZ. Podmínkou pro toto hodnocení je zpracování učebních osnov PSPP se školními výstupy pro dané ročníky ve školním vzdělávacím programu a pravidla hodnocení PSPP v pravidlech pro hodnocení výsledků vzdělávání. Závěrečné hodnocení výsledků vzdělávání na vysvědčení může být podkladem pro další vzdělávání žáka. V případech, kdy jsou výsledky vzdělávání žáka v PSPP uváděny na vysvědčení, je vhodnější hodnocení slovní.

Volné rubriky: Názvy povinných a volitelných předmětů, se uvádějí do volných rubrik (v pořadí povinné - volitelné). Jejich názvy je třeba volit co nejkratší a nejvýstižnější. V nutných případech je možné přiměřeně používat zkratky. Rubriky pro hodnocení vyučovacích předmětů, které zůstaly nevyplněné, se proškrtnou, proškrtnou se i ostatní volné rubriky. Způsob proškrtnutí stanoví jednotně ředitel/ředitelka školy.

Nepovinné předměty: Názvy nepovinných předmětů se uvádějí do příslušných rubrik tiskopisu. Názvy nepovinných předmětů je třeba volit co nejkratší a nejvýstižnější. V nutných případech je možné přiměřeně používat zkratky.

Stupnice pro hodnocení při použití klasifikace: Při hodnocení chování a výsledků vzdělávání žáka v povinných, volitelných a nepovinných předmětech stupni prospěchu se zásadně používá pouze stupnice hodnocení uvedená v § 15 vyhlášky. Chování žáka se klasifikuje samostatně. Tato stupnice hodnocení je uvedena i na vysvědčení. Upozorňujeme, že stupnice uvedená na vysvědčení je sice povinnou náležitostí tiskopisu, z hlediska pravidel hodnocení má však pouze informativní funkci. V případě rozporu stupnice s vyhláškou je nutné řídit se vyhláškou, nikoliv stupnicí.

Ve všech ročnících je možno použít pro zápis hodnocení číslici nebo její slovní ekvivalent podle § 15 odst. 1 a 3 vyhlášky. Způsob zápisu hodnocení stanoví škola ve školním řádu v pravidlech hodnocení.

Hodnocení výsledků vzdělávání žáka slovním hodnocením: Žák může být ze všech předmětů hodnocen slovně nebo může být z některého předmětu hodnocen slovně a z jiného klasifikačním stupněm. Zároveň může být hodnocení klasifikací v kterémkoliv ročníku doplněno slovním hodnocením, které bude obsahovat i hodnocení klíčových kompetencí (§ 15 odst. 5 vyhlášky). O způsobu hodnocení rozhoduje ředitel/ředitelka školy, je ale vázán/a souhlasem školské rady. Slovní hodnocení je podrobnější, má pozitivně motivační charakter. Obsahuje konkrétní vyjádření toho, co žák v daném předmětu zvládl a v jaké kvalitě a vymezuje i další postup rozvoje žáka vzhledem k jeho individuálním předpokladům. Při jeho používání je třeba se vyvarovat i určitých rizik, které jsou s ním spojeny – nekonkrétnost, rozvláčnost, možnost různých výkladů, používání šablon a frází, popis detailů nesouvisejících se vzděláváním apod.

V souladu s textem § 15 odst. 2 je možné při použití slovního hodnocení (zdůrazňujeme pouze při použití slovního hodnocení) hodnotit výsledky vzdělávání žáka na konci 1. pololetí souhrnně za všechny předměty, bez hodnocení po jednotlivých předmětech.

Žák se speciálními vzdělávacími potřebami může být hodnocen slovně i v případě, že ostatní žáci ve třídě jsou hodnoceni klasifikací.

Konkrétní formulace nejsou stanoveny. Základní pravidla pro použití slovního hodnocení jsou uvedena v § 15 odst. 2 vyhlášky.

Slovní hodnocení je možné použít i pro hodnocení chování žáka.

Hodnocení integrovaných předmětů: Pokud škola zařadí do učebního plánu integrovaný předmět, který nahrazuje jiné povinné předměty (např. integrovaný předmět „Poznávání přírody“, který nahrazuje předměty „Přírodopis“ a „Fyzika“), uvede se název integrovaného předmětu.

Celkové hodnocení: Pravidla pro stanovení stupně celkového hodnocení jsou uvedena v § 16 odst. 3 vyhlášky. Za povinný se považuje i volitelný předmět.

V případě použití slovního hodnocení nebo kombinace slovního hodnocení a klasifikace postupuje škola při určování stupně celkového hodnocení podle pravidel hodnocení žáků, která jsou součástí školního řádu.

Stupeň celkového hodnocení „nehodnocen(a)“ se použije pouze na konci 1. pololetí, a to v případě, že žáka nelze pro závažné objektivní příčiny hodnotit na konci 1. pololetí ani v náhradním termínu (§ 52 odst. 2 a 3 školského zákona). Pokud žáka nelze hodnotit na konci 2. pololetí, použije se stupeň „neprospěl(a)“.

Jestliže u žáka dojde na konci 1. pololetí k situaci, kdy je v některém z povinných předmětů stanovených ŠVP hodnocen na vysvědčení stupněm prospěchu 5 - nedostatečný nebo odpovídajícím slovním hodnocením (podle § 16 odst. 4 písm. c) vyhlášky – stupeň celkového hodnocení „neprospěl(a)“) a zároveň není možné žáka hodnotit z některého z povinných předmětů stanovených ŠVP (podle § 16 odst. 4 písm. d) vyhlášky – stupeň celkového hodnocení „nehodnocen(a)“), použije se na vysvědčení stupeň celkového hodnocení „neprospěl(a)“.

Pokud k popsané situaci dojde na konci 2. pololetí, použije se na vysvědčení stupeň celkového hodnocení „neprospěl(a)“, a to v souladu s § 16 odst. 4 písm. c) vyhlášky.

Hodnocení žáků cizinců: Při hodnocení výsledků vzdělávání žáků, kteří nejsou státními občany České republiky a plní v České republice povinnou školní docházku se postupuje podle § 51 až 53 školského zákona a § 14 až 17 vyhlášky. Zvláště pak upozorňujeme na § 15 odst. 6 vyhlášky.

Při hodnocení těchto žáků se dosažená úroveň znalosti českého jazyka považuje za závažnou souvislost podle § 15 odst. 2 a 4 vyhlášky, která ovlivňuje výkon žáka.

V této souvislosti upozorňujeme, že na konci 1. pololetí nemusí být žák hodnocen na vysvědčení, a to ani v náhradním termínu. Pokud by žák ale nebyl hodnocen na vysvědčení na konci 2. pololetí, znamenalo by to, že musí opakovat ročník.

Hodnocení mimořádně nadaného žáka: Pokud ředitel/ředitelka školy přeřadí mimořádně nadaného žáka do vyššího ročníku bez absolvování předchozího ročníku (podle § 17 odst. 3 školského zákona), uvádí se v rubrice „Žák(yně) splnil(a) …… let/rok …… povinné školní docházky“ skutečný počet let povinné školní docházky. Pokud např. bezprostředně po ukončení 3. ročníku pokračoval ve vzdělávání v 5. ročníku, uvede se na vysvědčení v 5. ročníku, že žák splnil „čtyři“ roky povinné školní docházky. Za neabsolvovaný ročník žákovi nebude vydáno vysvědčení.

Pokud je žák zařazen na výuku některého předmětu, který není v daném ročníku vyučován, do jiného ročníku, uvádí se hodnocení z tohoto předmětu na vysvědčení. Např. žák 2. ročníku je zařazen na výuku cizího jazyka do 3. ročníku, bude hodnocení z cizího jazyka uvedeno na vysvědčení, i když ve 2. ročníku škola cizí jazyk jako povinný předmět nevyučuje (bude uvedeno např. „Anglický jazyk“).

Vydávání vysvědčení při plnění povinné školní docházky v zahraničí nebo v zahraniční škole na území České republiky: Postupuje se podle příslušných ustanovení § 38 školského zákona a § 18 až 20 vyhlášky.

Pokud žák koná zkoušku za delší než 1 školní rok, bude mu vydáno pouze jedno vysvědčení, za celé období. Jako datum vydání vysvědčení se uvede datum, kdy je vysvědčení za dané období opatřeno posledním podpisem, zpravidla podpisem ředitele/ředitelky školy. Na vysvědčení se vyplňuje hodnocení 15 pouze z těch předmětů, ze kterých žák vykonal zkoušku (podle § 18 odst. 1 nebo § 18a odst. 1 vyhlášky). Hodnocení z předmětů, které žák absolvoval v zahraniční škole, se z vysvědčení zahraniční školy do vysvědčení vydaného českou školou neopisují. Žák není hodnocen z chování.

Pokud žák zkoušky nekoná, ředitel školy mu vysvědčení nevydává. Výjimkou je postup podle § 18c vyhlášky, kdy ředitel kmenové školy vysvědčení vydává. Jedná se o tři možné případy:

  • žák plní povinnou školní docházku ve škole mimo území České republiky podle § 38 odst. 1 písm. a) školského zákona, v jejímž vzdělávacím programu je na základě mezinárodní smlouvy nebo v dohodě s MŠMT zařazen vzdělávací obsah podle § 18 odst. 1 vyhlášky a žák byl z tohoto obsahu v této škole hodnocen (jedná se např. o Friedrich-Schiller-Gymnasium Pirna);
  • žák plní povinnou školní docházku ve škole mimo území České republiky podle § 38 odst. 1 písm. a) školského zákona a zároveň je žákem poskytovatele vzdělávání v zahraničí, který v dohodě s MŠMT poskytuje občanům ČR vzdělávání ve vzdělávacím obsahu podle § 18 odst. 1 vyhlášky a který žáka z tohoto vzdělávacího obsahu hodnotil (přehled poskytovatelů je průběžně zveřejňován na webu MŠMT - http://www.msmt.cz/vzdelavani/zakladni-vzdelavani/seznam-poskytovatelu-vzdelavani-vzahranici-s-nimiz-je);
  • žák plní povinnou školní docházku v zahraniční škole na území ČR podle § 38 odst. 1 písm. c) školského zákona, v jejímž vzdělávacím programu je na základě mezinárodní smlouvy zařazen vzdělávací obsah podle § 18 odst. 1 vyhlášky a žák byl z tohoto vzdělávacího obsahu hodnocen zahraniční školou na vysvědčení (jedná se např. o Lycée Français de Prague).

Hodnocení ze vzdělávacího obsahu podle § 18 odst. 1 se v těchto 3 případech uvede v souladu s vysvědčením vydaným školou mimo území ČR nebo zahraniční školou na území ČR nebo v souladu s osvědčením vydaným poskytovatelem vzdělávání v zahraničí.

Na vysvědčení se uvádí školní rok, ve kterém se zkouška koná; ročník a třída, ve které je žák ve škole v ČR zařazen. Hodnocení se uvádí do příslušných rubrik toho pololetí, ve kterém se zkouška koná.

Na vysvědčení se uvádí text "Žák(yně) plní povinnou školní docházku podle § 38 školského zákona", a to do rubriky „Vzdělávání se uskutečňovalo podle školního vzdělávacího programu:“.

Hodnocení žáků v případě výuky některých předmětů v cizím jazyce: Pro hodnocení žáků v předmětech, ve kterých škola vyučuje v cizím jazyce (podle § 13 odst. 3 školského zákona) nejsou stanovena školským zákonem ani vyhláškou žádná odchylná pravidla nebo výjimky.

Vysvědčení o ukončení kursu pro získání základního vzdělání

Jedná se o tiskopis, který použijí školy, jež tyto kursy pořádají. Pro vyplňování tiskopisu se přiměřeně použijí pravidla pro vyplňování tiskopisů běžného vysvědčení.

Za údajem „Kurs:“ bude řadovou číslovkou vyjádřenou římskou číslicí uvedeno, kolikátý cyklus tohoto kursu škola pořádá.

Volné rubriky se proškrtnou.

Celkový prospěch se neuvádí, pokud frekventant u zkoušky neuspěje, nebude mu vysvědčení na konci kursu vydáno.

Podrobnosti k hodnocení výsledků vzdělávání žáků v kursu jsou uvedeny v § 12 a 13 vyhlášky.


 

Veškeré údaje se na tiskopisech vysvědčení vyplňují trvalým způsobem. Na vysvědčení se neprovádí opravy zápisu. Při chybně vyplněném záznamu se vysvědčení vyplní znovu. Vysvědčení je možné vyplňovat rukou, psacím strojem nebo tiskem pomocí počítačové tiskárny. Při vyplňování údajů plnicím perem se doporučuje použít dokumentační inkoust, který nelze běžným způsobem vymazat.

Termíny vydávání vysvědčení se řídí § 3 odst. 1 vyhlášky č. 16/2005 Sb., o organizaci školního roku. Vysvědčení se vydává žákům v posledním vyučovacím dnu období školního vyučování. Pokud ředitel/ředitelka školy vyhlásí na poslední vyučovací den/dny daného pololetí volný den/volné dny (podle 16 § 24 odst. 2 školského zákona), vydá se vysvědčení v posledním dni, ve kterém se v daném pololetí skutečně ve škole vyučuje.

V případě, že žák není přítomen ve škole v den vydávání vysvědčení, bude vysvědčení uloženo v dokumentaci žáka. Škola uvědomí zákonného zástupce o této skutečnosti a o možnosti vyzvednutí vysvědčení.

Školy nebo třídy s polským vyučovacím jazykem použijí tiskopisy v polském jazyce

MŠMT doporučuje školám, aby si nevytvářely nepřiměřené zásoby tiskopisů vzhledem k tomu, že může docházet k jejich úpravám.

Zdroj: https://www.msmt.cz/file/49695/?fbclid=IwAR24Bw3v74vaaln1OA5_JMqHCpp9-D-obyNcv8g2wTmuOVyq3kCBSFvV8uE


Diskuse - Počet příspěvků: 0