Publikujeme závěry druhého debatního tématu věnovaného motivaci žáků a studentů učit se nové věci.
Změny v organizaci vyučování, způsobu hodnocení a podpora učitelské profese. To jsou opatření, která jako potřebná vyplynula z druhé třítýdenní debaty na stránkách ceskomluvi.cz, která hledala odpověď na to, co děti ve škole přitáhne k práci a co je naopak otráví. Shrnující text bude po dva týdny vystaven k připomínkování a pak se stane součástí materiálu, který bude předán Ministerstvu školství na konci půlroční kampaně Česko mluví o vzdělávání.
V rámci třítýdenní debaty na téma Jak zvýšit zájem dětí a studentů učit se nové věci? byly položeny tyto otázky:
- Víme, proč naše děti škola tak často nebaví?
- Co udělat pro to, aby škola byla vhodným místem pro učení?
- Jak může učitel zvyšovat zájem jednotlivých žáků o učení?
- Jakou roli hraje v ochotě učit se předškolní vzdělávání?
- V čem je škola pro učení jedinečná a kde už ji nahradil okolní svět?
Z debaty vyplynulo:
- Za klíčový nástroj motivace je považována smysluplnost výuky z hlediska žáka a studenta, jeho šance zažít pocit úspěchu.
- Druhým zásadním faktorem je osobnost učitele, jeho zápal pro věc, ale také pochopení, že každý žák je jiný, má jiné zájmy a je s ním třeba odlišně zacházet.
- Velkou roli hraje schopnost učitele organizovat výuku tak, aby mezi sebou děti spolupracovaly a učily se navzájem.
- Nutné jsou změny ve způsobu hodnocení. Důraz na formativní hodnocení, více rychlých zpětných vazeb, méně srovnávání a známkování, více spolupráce.
- Učení dnes rozhodně neprobíhá jen ve škole a pedagog musí umět využít pro motivaci dětí k práci i to, co je zajímá a co se naučí mimo školu.
Menšinové názory:
- Při snaze o lepší motivaci dětí nesmí dojít k potlačování akademicky pojatého vzdělávání ve prospěch praktické využitelnosti znalostí.
- Musíme udržet vědomí, že škola je vzdělávací ústav, jeho hlavním smyslem je učení. Je chybné se tvářit, že učení je druhotné a důležitá je dnes hlavně výchova a to, že se děti budou ve škole dobře cítit.
Co to znamená z hlediska cílů vzdělávání a vzdělávací politiky:
- Zajistit, aby předpisy a metodická podpora učitelů umožňovaly změnit způsob organizace práce v hodinách a způsob hodnocení.
- Navrhovat taková opatření, která povedou ke vzniku sociálně pestrých třídních skupin, v nichž může docházet ke vzájemnému učení a rozvoji sociálních kompetencí.
Dalším diskusním tématem je otázka: Je pravdivé tvrzení, že na našich školách příliš brzy rozdělujeme děti na „schopné“ a „méně schopné?
Tomáš Feřtek, tiskový mluvčí EDUin, řekl: „Debaty se celou dobu točily fakticky kolem jednoho bodu. Děti motivuje, když jim jejich práce ve škole dává smysl a když se týká i mimoškolní reality. Dnešní děti nerady dělají něco jen ´pro paní učitelku´. Mnozí pedagogové tohle chápou a umí to využívat. Uvítali by ale ze strany ministerstva metodickou podporu a některé změny v organizaci vyučování – například jednodušší možnost změny délky hodiny než striktních 45 minut. Za nutné považují ale i změny v hodnocení a větší důraz na kooperaci a spolupráci.“