Rok 2015 byl Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy a Ministerstvem obchodu a průmyslu vyhlášen jako rok technického vzdělávání. Z tohoto důvodu bude v pořadí již čtvrtá konference k vícejazyčnosti konaná v rámci akcí k mezinárodnímu dni jazyků zaměřená na výuku cizích jazyků v odborných školách a provázání výuky cizích jazyků s odborností. Konference pořádaná MŠMT ve spolupráci s Národním institutem pro další vzdělávání, zastoupením Evropské komise, Goethe Institutem, Francouzským institutem a Britich Councilem se uskuteční dne 12. října 2015 v budově MŠMT, Karmelitská 7, Praha 1.
V hlavním programu se představí zahraniční hosté ze Slovenska, z Francie, Německa, Rakouska a Rumunska s referáty věnovanými koncepci výuky odborného cizího jazyka v těchto státech. Za Českou republiku vystoupí zástupci vysokých škol, asociací odborných škol, státní správy, některých škol a odborné veřejnosti. Bude prezentován film k vícejazyčnosti.
Následující den, tj. 13. října budou probíhat workshopy k výuce odborné angličtiny, němčiny a francouzštiny. Znalost odborného cizího jazyka je důležitým faktorem z hlediska uplatnitelnosti na trhu práce. Posiluje spojení s praxí a je důležitým motivačním prvkem. Cílem konference je představit úspěšné zahraniční projekty a přístupy, podporovat propojení digitálního a jazykové vzdělávání a podpořit výuku cizích jazyků v odborných školách. Účastníci se mohou přihlašovat na webových stránkách NIDV.
Pro výuku cizího jazyka zaměřeného na komunikaci v konkrétním oboru se v anglofonním prostředí užívá termín Language for Special Purposes (LSP) - výuka cizího jazyka pro specifické účely, v případě aplikace na výuku francouzštiny jako cizího jazyka se užívá termín Français aux objectifs spécifiques (FOS). V českém prostředí zdomácněl doslovný německý termín Fachsprache – odborný cizí jazyk.
Výuka odborného cizího jazyka se začala v didaktice cizích jazyků rozvíjet od 60. letech minulého století, viz definice autorů Picht & Draskau, Terminology: An introduction. Guildford: University of Surrey (1985) „a formalized and codified variety of language, used for special purposes with the function of communicating information of a specialist nature at any level in the most economic, precise and unambiguous terms possible“. Klíčová slova ve výše uvedené definici je na odbornost zaměřené výuka ve všech jazykových úrovních, tj. již od úrovně A1 dle SERR, samozřejmě v závislosti na oboru vzdělání, a výuka která je efektivní, přesná a jednoznačná.
O výuce cizího jazyka zaměřeného na odbornost ve středních školách pojednává i Společný evropský referenční. V případě prvního cizího jazyka (str. 174) se uvádí doporučení „redukovat formální vyučování v prvním cizím jazyce a místo toho používat tento jazyk pravidelně nebo příležitostně pro výuku dalšího předmětu (forma „odborně zaměřeného učení“ a „bilingvního vzdělávání“).
Výuce odborného cizího jazyka se věnuje MŠMT ve spolupráci s NIDV již více než tři roky ve snaze, aby výuka byla co nejefektivnější, tj. aby se žáci v cizím jazyce učili to, co je nejblíž jejich odbornosti a nebyli přetěžováni „zbytečnou“ slovní zásobou, která pro některé, kteří mají problémy s výukou cizích jazyků, může být zatěžkávající a demotivující. NIDV v rámci rezortního úkolu výuka odborného cizího jazyka proškolilo více než 500 učitelů. V roce 2014 zorganizovalo MŠMT ve spolupráci s NIDV seminář k výuce odborného cizího jazyka, školy na něm prezentovaly výukové materiály, které si vytvořily, proběhla diskuse se zástupci krajů i odborné veřejnosti. Vyplynula potřeba zajistit sdílení již dostupných výukových materiálů, zajistit případně vývoj nových a stanovit koncepční rámec pro výuku odborného cizího jazyka.
Školy si uvědomují, že výuka odborného cizího jazyka je pro žáky motivací – předmět Cizí jazyk se učí užitý v praxi, zautomatizují si názvy pracovních předmětů i obraty tak, aby se jim v praxi rychle vybavovaly: číšník při obsluze zákazníka nemá čas přemýšlet nad tím, jak se řekne anglicky příbor, technik si nesmí v němčině plést svařování a vrtání. Výuka odborného cizího jazyka rozvíjí koncept „uvědomělé učení“, (viz Společný evropský referenční rámec str. 176) a je tedy motivační.
Pro některé administrativní či ekonomické obory vzdělání existují učebnice, které zohledňují specifika daného oboru již od začátku výuky. Pro většinu oborů vzdělání, zejména technického zaměření, učebnice, které by byly zaměřeny na specifiku daného oboru, nejsou v České republice dostupné. Školy tedy používají klasické učebnice a doplňují je většinou vlastními výukovými materiály zaměřenými na odbornost. Tento způsob je pro učitele časově velmi náročný, navíc školy nemají k dispozici dostatečné technické a personální zázemí, aby vytvořily zajímavý výukový materiál. Navíc pro učitele cizích jazyků, kteří většinou nemají odborné vzdělání, je výuka odborného cizího jazyka těžká.
Požadavek na znalost odborné terminologie je uveden i v rámcových vzdělávacích programech. V oborech středního odborného vzdělávání zakončených maturitní zkouškou by v případě prvního cizího jazyk měla představovat 20%, v případě druhého cizího jazyka 15%. Pro střední odborné školy se ve srovnání s gymnázii jedná o náročný úkol, neboť mají kontrolovatelnou výstupní úroveň v podobě maturitní zkoušky na stejné úrovni jako gymnázia při nižší hodinové dotaci. Obory vzdělání s výučním listem mají výuku dalšího cizího jazyka většinou nepovinnou, nicméně trh práce často alespoň základní znalosti např. německého jazyka v případě technických oborů, požaduje.
Cílem tedy je zefektivnit výuku cizích jazyků v odborných školách tak, aby byli žáci připraveni nejen na maturitní zkoušku, ale i pro komunikaci v rámci odbornosti, a tedy i pro trh práce. Je třeba navíc vytvořit takové podmínky, aby se věnovali i dalším cizím jazykům, které jsou pro uplatnitelnost na trhu práce klíčové. Navíc na základě příhraniční spolupráce vzniká čím dál větší potřeba znalosti německého jazyka v technických oborech zakončených výučním listem. Jednou z cest je zefektivnit výuku tak, aby byla co nejvíce zaměřena na odbornost a navíc využila co nejvíce poznatky a postupy z výuky prvního cizího jazyka. Pak se třeba podaří zajistit i dostatečný počet techniků hovořících německy či recepčních francouzsky.