Se zakladatelkou a ředitelkou neziskové organizace Institut ekonomického vzdělávání (INEV) a Ekonomické olympiády Martinou Bacíkovou jsme si v rozhovoru povídaly o finanční gramotnosti studentů i učitelů a taky o vizi společnosti, kde každý rozumí základním ekonomickým principům.
Martino, jak byste představila INEV?
Podporujeme ekonomické a finanční vzdělávání na středních školách a snažíme se spolupracovat s učiteli, řediteli škol i vedením škol na tom, aby uměli zavádět ekonomii a finanční gramotnost lépe do výuky.
Jak jsou na tom současní čeští studenti s finanční gramotností?
Není to nic moc. Z hlediska věkových skupin mladí lidé dopadají ve finanční gramotnosti nejhůře. V rámci Ekonomické olympiády měříme znalosti českých studentů z ekonomie a financí a tato naše data nemají obdobu u nás ani ve světě i vzhledem k množství testovaných studentů (přes 18 000 ročně). Každoročně se ukazuje, že čeští studenti mají velké mezery v ekonomické teorii, ale relativně se orientují v aktuálních událostech, protože čtou noviny a sledují zprávy. Chybí jim však teoretická znalost ekonomie, aby jim správně porozuměli. Můžete si sice číst o HDP, inflaci, intervencích ČNB, ale pokud nemáte teoretický základ, tak ani nevíte, co to vlastně znamená. A my si myslíme, že úkolem školy je naučit ekonomickou a finanční teorii, aby se student mohl dobře orientovat ve veřejném prostoru i ve vlastních financích.
Takže by se to mělo týkat všech studentů, nejenom studentů, kteří už cílí na nějaké ekonomické obory?
Ano, přesně tak. Všem studentům se bude hodit ekonomická znalost, protože žijeme v demokracii, rozhodujeme o fungování naší země. I teď během koronaviru potřebujeme znalost ekonomie, abychom si uvědomovali, co znamenají která opatření pro naši ekonomiku.
Takže je to velmi důležité pro všechny. V Ekonomické olympiádě máme průměrnou účast asi 46 studentů na školu, což odpovídá dvěma třídám. V této soutěži usilujeme o to, aby se neúčastnilo pouze několik málo talentovaných jedinců ze školy, ale aby se jich zapojilo co nejvíce. Často tak totiž dojde k objevení talentů pro ekonomii, které by jinak zůstaly třeba i navždy skryty.
A jak takové studenty motivujete k tomu, aby se olympiády účastnili, pokud jsou přesvědčeni o tom, že v ní neuspějí?
Proto cílíme primárně na učitele, kteří své žáky znají nejlépe, a také k tomu využíváme zapojení celé třídy. A když se testuje celá třída, studentův strach z individuálního neúspěchu je minimální, protože jsou v tom všichni ze třídy. Výsledky navíc nejsou veřejné a jediný, kdo je zná, je učitel. Takže tam není žádný risk, pouze šance něco získat.
Proč jste se rozhodli podpořit ekonomické vzdělávání na školách právě formou olympiády? Nestačilo ekonomii prezentovat v podobě přednášek, workshopů?
Protože soutěž pro školy je efektivním nástrojem pro definování standardu pro školy. Tedy toho, co mají studenti znát z oblasti ekonomie a finanční gramotnosti. My jsme samozřejmě uvažovali nad tím, jakou formu by to vzdělávání mělo mít. A workshopy pro učitele a studenty pořádáme v rámci INEV akademie. Ale Ekonomická olympiáda má stále největší dosah ze všech našich projektů. U Ekonomické olympiády máme přes šest set koordinátorů z řad učitelů a ročně se jí zúčastní přes 19 000 studentů. Takže ten zásah je zajímavý.A cílem olympiády je podpořit talenty i nadchnout pro ekonomii studenty, kteří by se o ni jinak nezajímali.
Ve vaší akademii se snažíte pojmout výuku skrze moderní didaktické přístupy. Co si pod tím máme představit?
My nechceme učit encyklopedické znalosti v ekonomii, protože ty studenti časem zapomínají. Ekonomie je o pochopení principů. A Ekonomická olympiáda by se měla učit pomocí jejich pochopení. Proto se snažíme vyhnout se encyklopedickým znalostem a pojmům, o nichž víme, že studenti zapomínají už druhý den po testu. V první fázi chceme, aby sami učitelé ekonomickým principům správně porozuměli. Protože učitelé témata, kde si nejsou zcela jistí, mají tendenci vynechávat, či se jim nevěnují tolik, čemuž sama rozumím. Takže my se zaměřujeme primárně na vzdělávání u učitelů a hlavně skrze učitele pak i studentů. Ekonomii velmi úspěšně učíme pomocí ekonomických her. Jsou užitečným nástrojem, jak principy znázornit, a člověk si je může doslova zažít na vlastní kůži. Proto jsou hry ideální pro využití v přímé výuce. A když má učitel s hrou zkušenost z kurzu, tak ji může přenést do výuky, a pomůže mu rovněž návod, který od nás na kurzu dostane. Navíc teď chystáme pět brožur ekonomických her, které vyjdou začátkem jara, a my je pak budeme bezplatně distribuovat našim koordinátorům na školy.Jak nyní probíhají vaše kurzy? Podařilo se vám je přetavit do online podoby?
Kurzy běží a dokonce se v nich významně zvýšila účast. Z tohoto hlediska je to tedy za nás dobré a chceme webináře udržet i po skončení pandemie, protože u nich vidíme větší zájem ze strany učitelů a hlavně časové možnosti se účastnit.
A jak se mohou učitelé zúčastnit?
Jednoduše, stačí se na konkrétní kurz zaregistrovat na našem webu. Kurzy jsou akreditované ministerstvem školství, takže je lze proplácet ze Šablon. A my se budeme těšit na všechny přihlášené pedagogy.
Na závěr bych se ráda zeptala větou, kterou uvádíte na webu. Představte si společnost, kde každý rozumí základním ekonomickým principům. Tak kdybychom si takovou společnost představili, jaká by byla? A jaké jsou vaše kroky k tomu, aby se tato vize dala uskutečnit?
Byla by to společnost svobodnější a demokratičtější, protože bychom lépe rozpoznali populismus. Uměli bychom si doplnit druhou stránku hesel politiků, takže by bylo všem jasné, že když někomu něco dáváme, tak musíme někomu zase vzít, aby bylo z čeho dávat. Takže bychom byli uvědomělejší, také podnikavější, protože by společnost rozuměla lépe byznysu, a to by byl přínos pro všechny. Navíc by se každý uměl starat o své osobní finance. Už to by naši společnost změnilo hodně. Protože bychom místo lidí v exekuci měli občany, kteří si investují na důchod, a byla by to společnost plná spokojených lidí, kteří si mohou v rámci svých možností dovolit, co chtějí, … a peníze slouží jim, nikoli oni penězům. V takové společnosti bych ráda žila.
Zdroj: Pro časopis Speciál pro střední školy vedla rozhovor s Martinou Bacíkovou Markéta Beková.