Zvýšený zájem rodičovské veřejnosti o kvalitu škol, které vzdělávají jejich děti, je pochopitelnou součástí záměru většiny rodičů zajistit pro své děti kvalitní a smysluplné vzdělání, které bude reflektovat výzvy současnosti i budoucnosti, bude pro děti atraktivní, umožní vytvořit jim pozitivní vztah ke škole i k učení jako celoživotnímu procesu a dokáže je vybavit potřebnými znalostmi a dovednostmi, které budou pro další úspěšný život či navazující vzdělávání potřebovat. To vše v bezpečném a vstřícném prostředí, které bude respektovat individuální potřeby jednotlivých dětí a žáků a bude na ně působit takovými metodami a formami, které podpoří jejich chuť se vzdělávat a které přispějí k dosahování odpovídajících vzdělávacích výsledků.
Je také pochopitelné, že ve snaze vybrat pro své dítě školu odpovídající představě rodičů o kvalitním vzdělávání pak tito rodiče hledají nejrůznější cesty, které jim umožní danou školu co nejlépe poznat, přiblížit její přístupy ke vzdělávacímu procesu apod. Mohou si vyhledat co největší množství informací na webových stránkách školy, absolvovat osobní návštěvy ve škole s cílem poznat prostředí zevnitř, diskutovat o svých představách a přáních s ředitelem školy, případně si zjistit reference od jiných rodičů, kteří mají se vzděláváním v dané škole zkušenost. K dispozici jsou pak také kvalitativní informace uváděné v jednotlivých inspekčních zprávách České školní inspekce z hodnoticí činnosti v daných školách a také např. řada informací nejrůznějšího charakteru dostupných na webové platformě InspIS PORTÁL.
Snaha zjistit co nejvíce kvalitativních informací o konkrétní škole však může narážet na řadu omezení, problémů a komplikací, které ve svém důsledku nejen že neumožní poskytnutí relevantních informací o kvalitě, ale kvůli neznalosti patřičných kvalitativních souvislostí reflektujících příslušné kontexty mohou danou školu výrazně poškodit a ukázat ji v jiném světle, než ve kterém se ve skutečnosti nachází.
Velkým problémem jsou tak v případě základních škol zejména snahy o sestavování nejrůznějších žebříčků, většinou navíc s využitím indicií, které jsou metodologicky a odborně sporné, nebo dokonce nepřijatelné. Oblast základního vzdělávání je zatížena řadou faktorů, které mají na kvalitu vzdělávání velký vliv, a které škola přitom nemůže ovlivnit. Zmínit lze např. skladbu žáků, socioekonomické zázemí, ze kterého žáci do školy přicházejí, ekonomickou sílu regionu, situaci na trhu práce, dostupnost kvalifikovaných a aprobovaných pedagogů i všech dalších specialistů (speciální pedagog, školní psycholog, logoped) apod.Ke kvalitativnímu posuzování základních škol je tedy třeba přistupovat velmi citlivě a se znalostí potřebných souvislostí a kontextů. Jakékoli sestavování žebříčků základních škol, navíc na základě nahodilých, neodborně sestavených a kvalitativně nerelevantních parametrů, by pak bylo velmi zjednodušujícím, nebezpečným a nespravedlivým úkonem, který by mohl neodůvodněně poškodit dané školy a navíc by vůbec neposkytoval relevantní výpověď o skutečné kvalitě poskytovaného vzdělávání.
Zdroj: Pro časopis Řízení školy, PhDr. Ondřej Andrys, MAE, Náměstek ústředního školního inspektora