Řízení školy online
Aplikace pro řízení školy

30denní zkušební přístup ZDARMA

Registrace

Aktuality

Benchlearning

Kategorie: Aktuality Autor/autoři: Redakce Řízení školy

Slyšeli jste někdy pojem institucionální mentoring? Nebo benchlearning? Za těmito ve školství poměrně málo známými pojmy se skrývá účinná pomoc pro ředitele škol, pokud chtějí nějakou oblast efektivně zlepšit. Jak se lidově říká: „je zbytečné vymýšlet kolo, to už totiž někdo dávno vymyslel“. Jestliže už někdo prošel určitou trnitou cestou a něco mu funguje, je zbytečné se také popíchat o stejné trny, můžeme se inspirovat, poučit a zlepšovat za pomoci zkušené partnerské školy.

Řízení školy olinePokud sledujete články posledních čísel Řízení školy věnující se postupnému zlepšování se, tak jistě máte definovanou oblast pro zlepšení (technika kola rovnováhy) a po malých krocích na ní pracujete (tj. metodou kaizen), někdy ale může být ještě efektivnější, když vás pomocí malých kroků bude někdo podporovat. Nemusíte nutně všechno řešit samostatně, jednou z cest může být i využití ve školství poměrně netradiční metody zlepšování se, kterou je benchlearning  (BL). Pojďme se teď společně podívat, co BL je, odkud k nám přišel a jak nám může pomoci. V procesu BL pracujeme s dalšími nepříliš známými pojmy, konkrétně se jedná o benchmarka benchmarking. 
Benchmark  je měřítko a ukazatel výkonnosti – naší i úrovně, kterou se chceme inspirovat. 
Benchmarking  je pak proces, při kterém se měří a porovnává vlastní výkonnost s těmi, kteří představují špičku ve zvolené oblasti a zjišťuje se, jak tohoto stavu dosáhli (Karlöf a Lovingsson, 2005, Vykydal, 2020).
Benchmarking se stal populární díky společnosti Xerox, která ho na konci sedmdesátých let 20. století dostala do prostředí businessu. Zjistila totiž, že Japonsko produkuje menší a levnější kopírovací zařízení, a stanovila toto měřítko za svůj cíl – benchmark a benchmarking byly zrozeny. Ještě potřebovaly ujít ale delší cestu, aby se z konkurenčního porovnávání staly naopak cestou učení se a spolupráce (Karlöfa Lovingsson, 2005).
Pro jednodušší pochopení benchlearningu a jeho potenciálu nám pomůže jeho podobnost s mentoringem  . Mentor je „člověk, jenž má velké nebo jedinečné zkušenosti v dané problematice, které může předat. Předává je pomocí příkladů z vlastní praxe, umí upozornit na výhody i nevýhody. Používá otázky tak, aby přenesl své zkušenosti na vedeného“ (Podaná, 2012, str. 23). Mentee je ten, který využívá podpory mentora pro svůj profesní růst, opírá se o jeho zkušenosti a učí se nové dovednosti (Brumovská, Seidlová-Málková, 2010).
U mentoringu se jedná tedy o spolupráci dvou osob: menteeho mentora, který menteeho podporuje a rozvíjí v oboru, ve kterém je služebně starší, zkušenější a úspěšný, tj. v tom, co se mu daří. U benchlearningu se jedná o institucionální spolupráci, kdy jedna škola pomáhá rozvíjet druhou v oblasti, kde je zkušenější, úspěšná a kde se jí daří. Benchlearning je tedy vlastně takový institucionální mentoring, který není navázaný na jednu konkrétní osobu mentora a menteeho, ale na celou školu a vybranou oblast, kterou chce zlepšit.
Pro BL je typický velice strukturovaný postup, který umožňuje měřit, zda se stanovených cílů skutečně dosahuje. Není to tedy „povídání si o tom, jak my to děláme“, ale jasné vymezení startovacího a cílového stavu. Podrobné schéma procesu BL najdeme například v publikaci Karlöf a Lovingsson (2000) nebo také Vykydal (2020), kde je nejprve stanoven objekt BL, dále dochází k identifikaci partnera BL a sběru dat o stávající úrovni obou partnerů. Na základě vyhodnocení dat dojde ke stanovení budoucí žádoucí úrovně a konkretizaci cíle BL. Následně probíhá celý proces zlepšování se, který je zakončen rekalibrací úrovně a zhodnocení výsledku benchlearningového projektu. Je jasné, že si potřebujeme přesně popsat, jak má cílový stav vypadat, abychom přesně věděli, za čím jdeme, a poznali také, že jsme cíle dosáhli.

Strukrutorovaný proces BL postupuje rámcově takto:

  1. fáze: Co chceme zlepšit?
  2. fáze: Jak jsme na tom nyní?
  3. fáze: Kdo nám může pomoci?
  4. fáze: Jak na tom je on?
  5. fáze: Kam chceme dojít?
  6. fáze: Jak se tam dostaneme?
  7. fáze: Zlepšujeme se.
  8. fáze: Dosáhli jsme nové a lepší úrovně.
Máme-li cíl a rámcový plán, musíme ještě nastavit časový rámec spolupráce. U BL nelze očekávat, že se zlepšíme po jednom telefonátu nebo jednom setkání s naším BL partnerem. BL je nutné vždy brát jako dlouhodobý proces. Nejedná se o tzv. první pomoc, ale dlouhodobé kontinuální zlepšování se ve zvolené oblasti . Dlouhodobost bude samozřejmě díky BL partnerovi kratší, než kdybychom se do toho pustili sami, nicméně nečekejme nic kratšího než alespoň jeden školní rok. Výhodou BL také je, že během procesu dochází samovolně ke zlepšování dalších oblastí – například spolupráce učitelů, klimatu ve škole, týmové a koncepční práci a dalších, podle toho, jaké téma zpracováváme.
Vytvoříme-li s jinou školou BL partnerství a budeme-li se díky ní zlepšovat, je potřeba si ještě uvědomit, že to nutně neznamená, že celá škola, od které se učíme, je lepší. Ona je lepší v identifikovaném benchmarku, ve kterém se jí extrémně dobře daří. V jiných oblastech může být dokonce naše škola lepší a BL pak může probíhat i recipročně. BL rozhodně neznamená identifikování hvězdných a nejlepších škol, zaměřuje se vždy na konkrétní oblasti, ve kterých má někdo jiný větší zkušenosti a vyšší úspěšnost a může tak pomoci ostatním dostat se na požadovanou úroveň efektivněji.
Při využití BL může být poměrně problematický proces nalezení BL partnera. Nebylo by asi optimální, pokud by škola po identifikování oblastí pro zlepšení začala rozesílat hromadné maily na okolní školy s informací typu: „Nám moc nejde vize a koncepce, jak jste na tom vy? Nechcete nás něco naučit?“. Tento přístup by určitě nefungoval. BL je velice efektivní, ale je nutné při něm myslet na vzájemnou důvěru a potřebnou otevřenost, kterou nenajdeme úplně snadno. Při vytváření BL partnerských dvojic je vhodné využít existujících projektů sdílení dobré praxe, které síťují a dávají dohromady ředitele, učitele a školy. Finanční prostředky na BL je pak možné čerpat i z některých „Šablon“ nebo jiných projektů, které rovnou myslí na sdílení dobré praxe, což BL ve své podstatě je – sdílí dobrou praxi, jenom více strukturovaně a s jasným a konkrétním cílem, k čemu má toto sdílení dobré praxe vést.
Pokud vás metoda benchlearningu zaujala a chtěli byste si přečíst o jejím využití při prevenci krizí a přečíst si i konkrétní příběh z praxe jedné mateřské školy, které BL pomohl s úspěchem zvládnout vzdělávání dětí s OMJ, odkazujeme vás na naši novou knihu Krize jako příležitost, na kterou se můžete těšit na podzim 2021.
ZDROJE
  • BRUMOVSKÁ, T. a G. SEIDLOVÁ-MÁLKOVÁ. Mentoring: výchova k profesionálnímu dobrovolnictví. Praha: Portál, 2010.
  • color="white">KARLÖF, B. a F. H. LOVINGSSON. color="white">The A – Z of Management Concepts and Models. Londýn: Thorogood Publishing, 2005.
  • PODANÁ, R. Koučování pro manažery aneb Všichni mají potřebné zdroje pro své cíle. Praha: Grada, 2012.
  • VYKYDAL, D. Popis metody benchlearningu. Praha: NIDV, 2020.

Zdroj: Pro časopis Řízení školy Mgr. Zuzana Svobodová; Mgr. Irena Trojanová


Diskuse - Počet příspěvků: 0

Archiv článků