Otevřený článek: Analýza Přijímací řízení: vybíráme správně?

Vydáno: 15 minut čtení

Audit vzdělávacího systému 2021. (1. část)

Co nám přináší a co bere stávající systém přijímacího řízení na střední školy? V čem se systém jednotné přijímací zkoušky osvědčil? Splnil původní očekávání? Jaké jsou jeho výhody a nevýhody?Řízení školy online

Blíže představujeme jednu z podrobnějších analýz, jež je součástí Auditu vzdělávacího systému 2021 a kterou letos na jaře představil EDUin (viz Řízení školy 5/2022).
Přijímací řízení na střední školy je v současné chvíli v případě maturitních oborů povinně navázáno na jednotnou přijímací zkoušku (JPZ), kterou připravuje a organizuje Centrum pro zjišťování výsledků vzdělávání (CERMAT).
V systému, který by byl z pohledu žáků ideální, by platila vyrovnanost nabídky a poptávky při výběru školy, případně by nabídka byla vyšší než poptávka. Pak by si uchazeč vybíral svobodně školu, nikoliv škola své žáky. Zásadním problémem naší středoškolské soustavy je ovšem zastaralá struktura. Ta neodpovídá preferencím a zájmům rodičů a žáků, takže na straně jedné máme poloprázdné střední školy zaměřené především na profesní přípravu (učiliště), které jsou pro stát finančně nejnáročnější, a na straně druhé existuje převis zájmu o školy se všeobecně vzdělávacím programem. To způsobuje, že celý systém je nákladný, část veřejnosti jes ním nespokojena a kvůli nerovnováze mezi nabídkou a poptávkou praktikujeme jednotnou přijímací zkoušku. Zavedli jsme výběrový systém na principu postupného vylučování části žáků, kteří se posléze koncentrují ve „zbytkovém“ učňovském školství.1) Tento model je zásadní systémovou vadou. Místo toho, abychom podporovali mladé lidi v dosažení maximálního možného vzdělání, klademe jim v tom naopak překážky.
O problémech učňovského školství pojednává více kapitola auditu od analytika EDUin Jana Zemana, která vyšla v Řízení školy č. 5/2022.
JPZ zavedl v roce 2016 tehdejší ministr školství Marcel Chládek. Vyslyšel především jeden ze silných proudů ve veřejné polemice, který tvrdí, že „v kvalitním a náročném vzdělávacím systému rozhodně nemohou mít všichni maturitu.“2) Stát se tímto krokem pokoušel za podpory zaměstnavatelů naplnit poloprázdná učiliště. Dalším důvodem pro zavedení jednotné zkoušky byla snaha vyhovět části základních i středních škol požadujících účinný nátlakový nástroj na žáky, který by „zázračně“ zvýšil jejich motivaci k učení.
Výsledkem je, že zatímco u učebních oborů jsou kritéria pro přijetí plně v gesci ředitele školy, u oborů maturitních je dnes nedílnou součástí JPZ s povinnou minimálně šedesátiprocentní vahou v kritériích přijímacího řízení. Jde o tzv. high-stakes zkoušku, tedy prověrku se zásadním vlivem na to, jak bude pokračovat vzdělávání daného jedince a jakého stupně vzdělání nakonec dosáhne. Tato zkouška má zároveň potenciál měnit to, co se děje před ní. Zákonitě se jí přizpůsobuje předchozí příprava žáků v průběhu základní školyi v soukromých přípravných aktivitách mimo školu.

Proměna podoby přijímacího řízení

Právě povinné stanovení 60% váhy JPZ v celkovém výsledku přijímacího řízení mělo zásadní vliv na jeho podobu. Velmi brzy se z dosavadní pestré palety kritérií a používaných nástrojů mnohé z nich ve školách vytratily (typicky ústní pohovor). Většina škol se omezila právě na výsledek JPZ, většinou v kombinaci s průměrem známek z posledních ročníků ZŠ, který má ale menšinovou váhu. Některé školy ještě marginálně započítávají úspěchy uchazečů v soutěžích a olympiádách.
Na proporcionálním rozložení žáků na středních školách však JPZ nic moc nezměnila. Před zavedením JPZ byl poměr žáků v nematuritních a maturitních oborech 70 % ku 30 %, po zavedení JPZ zůstal tento poměr v zásadě stejný. Zavedli jsme silný nástroj, který na distribuci žáků nic nezměnil, byť si to při jeho zavádění mnozí přáli.

Změny v JPZ během pandemie a jejich dopad na žáky

Pandemický rok 2020/21 znamenal u JPZ změnu. Dozvěděli jsme se díky tomu o mechanismu a dopadech jednotné zkoušky mnoho zajímavého. MŠMT stanovilo zkoušku pro jaro 2021 povinnou pouze pro první kolo přijímacího řízení do oborů vzdělání na víceletých gymnáziích. V případě čtyřletých oborů vzdělání s maturitní zkouškou a oborů nástavbového studia JPZ povinnou součástí přijímacího řízení nebyla, přičemž o nekonání jednotné přijímací zkoušky mohl rozhodnout ředitel školy.
Na základě této mimořádné situace se potvrdilo, že stávající model centrálně řízené JPZ vyhovuje především gymnáziím a obecně školám s velkým převisem poptávky. Pro školy s převisem nabídky je JPZ nadbytečná a určitým segmentům škol nevyhovuje povinná skladba testovaných předmětů – český jazyk a matematika. Typicky hotelové školy v pandemickém roce ochotně zaměňovaly zkoušené předměty JPZ raději za zkoušky z cizího jazyka.
Zdroj: https://data.cermat.cz/files/files/2021/JPZ/JPZ2021_prihlasky_analyza_fin.pdf
Pandemie však ukázala i neblahou rezistenci a nezávislost CERMATu na svém zřizovateli – ministerstvu školství. Typickým příkladem byl okamžik, kdy MŠMT v roce 2021 nařídilo v JPZ prodloužit čas k řešení úloh, aby ulevilo žákům potýkajícím se s dopady distanční výuky. CERMAT coby autor testů se novému pravidlu podřídil, ale ve výsledku příliš o úlevu nešlo, protože byly v úlohách českého jazyka prodlouženy texty zadání či v matematice přidány prvky zvyšující obtížnost například použitím těžších čísel či potřebou kombinovat v úloze více operací. Snaha MŠMT ulevit žákům tak ve výsledku dopadla na dyslektiky a děti s poruchami pozornosti jako bumerang.3)
Je třeba dodat, že CERMAT byl patrně veden snahou zachovat rozlišovací funkci těchto testů zejména pro víceletá gymnázia, kde je peloton uchazečů v určitém segmentu dosti vyrovnaný. Je to mimo jiné i důsledkem toho, že se boduje pouze celými body a na poměrně omezené škále.

Vliv JPZ na hodnocení

JPZ lze považovat za institut tvrdého externího hodnocení, jejím cílem je žáky rozřadit. To má na vzdělávací systém zásadní dopad. Rodiče a veřejnost hodnotí podle výsledku JPZ nejen děti, ale i jejich učitele českého jazyka a matematiky či celou školu. Někdy se můžeme setkat dokonce i se zahrnováním výsledků JPZ žáků do hodnocení učitelovy práce ze strany ředitelů škol. Orientace JPZ na ostrou soutěž dokáže spolehlivě neutralizovat snahy o zavádění formativního hodnocení na školách.
Česká škola stojí převážně na vnější motivaci. Předpokládá, že se žáci budou bát známek, učitelů a přijímaček, a proto se budou učit. S postupující liberalizací výchovy však tato rovnice přestává platit. Dopady JPZ na další vzdělávací dráhu žáků bohužel naplno zůstávají.
OECD nám oproti tomu doporučuje, abychom oslabili kontrolní funkci hodnocení (tedy například k tomu účelu používané testy a známky). A naopak posílili hodnocení ve výuce, které dá žákům zpětnou vazbu a návod, jak se zlepšit.

Výhody a nevýhody stávajícího modelu JPZ

Klady stávající podoby JPZ

  • Standardizace a zajištění vzájemné srovnatelnosti. S rostoucí decentralizací českého školství byla snaha standardizovat úroveň škol.
  • Profesionální úroveň testů. Je jasné, že zázemím centrální instituce CERMAT mají testy vyšší kvalitu a didaktickou úroveň v porovnání s většinou testů vytvářených samotnými školami.
  • Sjednocení požadavků a ověřovaného vzdělávacího obsahu. Zajištění dopředu známého a jednotného prověřovaného vzdělávacího obsahu je žádoucí pro přípravu na zkoušku i třeba pro případ podání přihlášky na dvě školy současně.
  • Logistické a organizační zjednodušení pro školy.  Tzn. automatizace zpracování, centrální tvorba testů i vyhodnocování. Toto je ze strany škol velmi ceněný aspekt.
  • Výsledky JPZ a celý proces jejího konání jsou v praxi však jen zdánlivě transparentní a spravedlivé, jak se pokusíme vysvětlit v přehledu záporů.

Zápory stávající podoby JPZ

  • Zvyšování nerovnost. Pro úspěch v JPZ je klíčový vliv socioekonomického statusu, rodinného zázemí a ochoty rodičů podílet se na přípravě dítěte. Tento fakt velmi omezuje funkci školy coby sociálního výtahu. K tomuto jevu nicméně dochází ve všech přijímacích mechanismech, kde poptávka převyšuje nabídku.
  • Dopad na nematuritní obory. Učiliště a žáci na ně směřující se ocitají ještě více na okraji zájmu, jde o totální ztrátu prestiže a atraktivity učebních oborů. Vypovídající byl například okamžik v závěru školního roku2019/20 – v červnu 2020, po prvním velkém lockdownu, MŠMT umožnilo návrat žáků do ZŠ nejprve u 9. ročníků s odůvodněním přípravy na přijímací zkoušky. Mnohé ZŠ více či méně nepřímo signalizovaly svým žákům, že návrat je žádoucí jen pro děti, které budou JPZ skládat,u ostatních už není, o co se snažit.
  • Omezená možnost profilace přijímacího řízení pro odborné školy. Při povinné 60% váze JPZ, tedy zkoušky z českého jazyka a matematiky, mnohé odborné školy nemohou naplno sledovat ty vlastnosti a dovednosti uchazečů, které budou pro studium na jejich oboru klíčové. I pokud se testované předměty k danému středoškolskému oboru hodí (např. matematika u technických oborů), je zde problém s kalibrací testu. Ten má především rozřazovací funkci a je konstruován tak, aby ji dobře splnil u gymnázií s velkým převisem poptávky uchazečů. Mnohem hůře tak tuto roli naplňuje u uchazečů na odborných školách, kteří na mnoho z úloh nestačí a vzájemné porovnání mezi nimi (při bodování celými body) není dostatečně vypovídající pro všeobecně velkou neúspěšnost v centrálním testu.4)
  • Testy neměří celý vzdělávací obsah. Už z podstaty forma testů není schopna pokrýt prověření všech stránek kompetenčně pojatého kurikula, byť jen v předmětech českého jazyka a matematiky. Objektivita a srovnatelnost centrálních testů je zdánlivá. Poměřujeme všechny žáky pouze dovedností obstát v testu. Nejsou zjišťovány a porovnávány parametry jako mluvní či písemný projev, měkké dovednosti a mnohé další. Například kreativita je v přímém protikladu vůči jednotným testům vyhodnocovaných počítačem. V přípravných kurzech jsou často žáci před kreativitou v JPZ výslovně varováni. Na nejlepší školy tak přednostně vybíráme určitý typ osobností schopných vejít se do přesné šablony, nevybočujících příliš z řady.
  • Nejasný rozsah požadovaných vědomostí a dovedností. Testovaný obsah by měl být jasně stanovena logicky by měl být otiskem rámcového vzdělávacího programu. U zvolené testové formy JPZ s centrálním vyhodnocováním to však v praxi není proveditelné. Rozsah je tak stanovován prostřednictvím tzv. Specifikace testů, která je uveřejněna na webu CERMATu. Struktura a formulace jsou však dosti vágní, umožňují v konkrétním znění testů značnou volnost, což na druhé straně způsobuje nejistotu uchazečů, rodičů i učitelů. Principiálně správným řešením by bylo, aby MŠMT ustanovilo nezávislou komisi odborníků, kteří požadavky jednoznačněa jasně definují. Zatím to probíhá tak, že toto zadání si vytváří sám CERMAT a ministerstvo ho jen formálně schvaluje.
  • Zpětný efekt na ZŠ a její kurikulum, opomíjení části žáků, zužování obsahu vzdělávání. V závěrečných ročnících ZŠ se pozornost učitelů soustředí na děti směřující na maturitní obory. V českém jazyce a v matematice se v probíraném učivu velmi zohledňuje podoba testů JPZ bez ohledu na školní vzdělávací programy. O tom, co se učí, nerozhoduje RVP, ale obsah testů v přijímacím řízení. Ve výsledku tento fakt snižuje celkovou úroveň absolventů ZŠ a u zájemců o maturitní obory (nejvíce u víceletých gymnázií) vede často k drilování čistě jen na přijímací testy.
  • Omezená pravomoc ředitelů škol. Ředitel školy je podle školského zákona hlavní odpovědnou osobou za podobu a výsledky pedagogického procesu na své škole. Předepsaná JPZ s více jak nadpoloviční vahou v soustavě přijímacích kritérií mu tuto pravomoc již na vstupu zásadně omezuje a mnoha specifickým školám v podstatě vnucuje systém koncipovaný primárně pro gymnázia.
  • Šedé (stínové) vzdělávání 5). Způsob testování v JPZ rozjíždí doučovací průmysl prostřednictvím soukromých agentur, na který mají jen některé rodiny, děti z těch chudších to opět znevýhodňuje. Nácvik se soustředí v rozporu s kompetenčně pojatým RVP na typové úlohy a obecné jednoúčelové strategie, jak v testech uspět.6)
  • Neadekvátní vliv CERMATu. Jde o přímo řízenou instituci MŠMT, která je tradičně skoupá na sdílení informací. Tím, že CERMAT dosti autonomně určuje podobu a obsah testů, realizuje de facto svoji vlastní vzdělávací politiku se značným dopadem na celý vzdělávací systém.
  • Problematická kvalita testů. Především je třeba konstatovat, že centrální testy připravované CERMATem jsou kvalitou o řád lepší, než kdyby testy vytvářely jednotlivě samotné školy. I přesto jsou vůči CERMATu od odborné veřejnosti dlouhodobě vznášeny výhrady po stránce obsahové i psychometrické.
  • Dopad na cizince.  Není dostatečně zohledněno specifikum žáků s odlišným mateřským jazykem ani romského etnika. Nedostatečná znalost českého jazyka je odsuzuje předem, bez ohledu na jejich potenciál, ke studiu na méně atraktivních školách a oborech, což je v rozporu s jejich zájmy i se zájmy společnosti na jejich co nejúspěšnější integraci. JPZ tak dosti zásadně limituje integraci mladých cizinců a vznik romské střední třídy.7),8)
Přestože v oblasti kompenzace specifických vzdělávacích potřeb vykonal CERMAT velký pokrok a je třeba ocenit míru zohledňování handicapů, stále principiálně hrozí riziko, že vzdělávací porucha ovlivní jednorázový výsledek v testu. Pro všechny jmenované případy by byla kritéria přijímacího řízení zohledňující dlouhodobé výsledky a osobnost uchazeče mnohem vhodnější.
Konec první části analýzy. Druhá část zaměřující se na finanční aspekty a kvalitu JPZ včetně přehledu alternativ přijímacího řízení a návrhu řešení za EDUin vyjde po prázdninách v Řízení školy 9/2022.
 
Kompletní audit najdete na adrese https://audit.eduin.cz/2021/.
1) Více argumentů v blogu Jiřího Münicha: https://www.eduin.cz/clanky/jiri-munich-dobre-testy-spatne-testy-a-fundamentalni-problem-prijimacich-zkousek/.
2) Viz tehdejší ministr školství Marcel Chládek na Radiožurnálu: https://radiozurnal.rozhlas.cz/marcel-chladek-ve-dvaceti-minutach-radiozurnalu-6256671.
3) Konkrétní důkazy i návrh řešení přináší ve svém článku Oldřich Botlík: https://www.eduin.cz/clanky/oldrich-botlik-udelejme-prijimacky-ktere-se-obejdou-bez-cermatu/.
4) ČŠI ve své tematické zprávě 
Vzdělávání ve středních školách s vysokou mírou neúspěšnosti žáků ve společné části maturitní zkoušky
 doporučuje školám, aby rozšířily způsob přijímání žáků a důsledně uplatňovaly školní přijímací zkoušku, která ověří obecné studijní předpoklady uchazečů.Pro
5) Viz https://pages.pedf.cuni.cz/uvrv/files/2017/05/UNCE-Stastny_Web.pdf.
6) Podrobně se stínovému vzdělávání a jeho socioekonomické podmíněnosti věnoval výzkum CLoSE - https://pages.pedf.cuni.cz/uvrv/close/.
7) Podrobněji v tiskové zprávě organizace META – https://meta-ops.eu/novinky/nastaveni-prijimacich-zkousek-plytva-potencialem-zaku-z-ciziny/.
8) Alespoň částečnou kompenzací pro cizince může být fakt, že dle § 20, odst. 4 školského zákona se 
osobám, které získaly předchozí vzdělání ve škole mimo území České republiky (...), při přijímacím řízení ke vzdělávání ve středních a vyšších odborných školách promíjí na žádost přijímací zkouška z českého jazyka...
 
Zdroj: Pro časopis Řízení školy Mgr. Miroslav Hřebecký