Jak to bylo na jubilejním, desátém ročníku

Vlastní soutěž probíhala ve dvou samostatných kategoriích - pro žáky základních a pro žáky středních škol. Dle stupně svého postižení si soutěžící mohli zvolit buď „klasický“ opis z předlohy (byť zvětšené dle individuálních potřeb), nebo podle diktátu. Jako každý rok bylo psaní dle diktátu z organizačního a realizačního hlediska nejnáročnější. Soutěžící k psaní využívali speciálně vybavené notebooky a počítače (disponující hlasovým vstupem a dalšími softwarovými či hardwarovými „vychytávkami“) a psali v maximálně čtyřčlenných skupinkách, aby se současně diktující asistenti závodníků navzájem nerušili. Ani samotné diktování není vůbec jednoduché, vyslovovat se musí velice zřetelně a musí se číst každé tvrdé a měkké i, velká písmena, předložky s a z, zájmena mě a mně atd.

Opis byl desetiminutový a kritériem pro zařazení do výsledkové listiny byla přesnost, konkrétně 99,2 %, a pro studenty středních škol i minimální rychlost 150 čistých úhozů za minutu. Nutno poznamenat, že všichni soutěžící, kteří se do výsledkové listiny probojovali, pokořili i přísnější přesnost (99,5 %) a nechyběla ani jedna naprosto bezchybná práce.

Soutěž zahájil ředitel školy proslovem a vítězové jednotlivých kategorií si odnesli věcné ceny, medaile a poháry, ale ani nikdo z ostatních účastníků neodešel s prázdnou - každý si odnesl originální diplom a drobné ceny. V této soutěži více než v jakékoli jiné platí, že není důležité vyhrát, ale zúčastnit se! Všichni závodníci i doprovázející pedagogové odjížděli s pocitem příjemně stráveného dne a jistě se už těší na příští ročník soutěže, během něhož bude dozajista panovat stejně příjemná atmosféra.

Žáci se zrakovým postižením si nejčastěji - v 36,1 % - vybírají pro studium maturitní obory, například obchodní akademii nebo obor společné stravování. Druhou nejčastější volbou - pro 26,4 % žáků s tímto postižením - jsou učební obory, zejména obor rekondiční a sportovní masér. Asi 12,5 % žáků odchází po základní škole na gymnázium.

(data NÚV)