Vylít na sebe kýbl ledové vody, sníst co nejvíce skořice, tančit v otevřených dveřích jedoucího auta nebo spolknout tabletu do myčky na nádobí. To jsou jen příklady některých výzev (tzv. challenges), které se pravidelně objevují na sociálních sítích. Některé z nich jsou pozitivní, jiné mohou být vtipné, mnoho z nich je však nebezpečných, a to až smrtelně.
Na následky výzvy Choking Game, při které se děti záměrně dusí, aby přerušily přívod krve do mozku, zemřelo dle odhadů na celém světě minimálně 250 dětí. Jedním z nich byl i 16letý Tim Reynders z Nizozemska, jehož rodiče Geert a Anita se nyní snaží proti nebezpečným výzvám bojovat.
Děti a mladí lidé dělali bláznivé kousky a vzájemně se hecovali od nepaměti. Internet a sociální sítě však spolu s mobilními telefony umožňují zdokumentování těchto často bláznivých nápadů, jejich šíření a oslovení širokého publika. Často i těch, kteří by, nebýt internetu, podobný nápad nikdy nedostali. Teď se však snaží sami sobě i svým kamarádům dokázat, že oni danou výzvu přece zvládnou. A přitom nasbírat pěknou řádku lajků. Videa zobrazující nebezpečí, krev, či dokonce smrt se bohužel na internetu šíří mnohem rychleji než ta s pozitivním obsahem.
Podle výzkumu komunikační agentury Jong & Je Wil Wat1) se mladí lidé do online výzev nejčastěji zapojují kvůli napětí, zvědavosti, získání a udržení kamarádů či zvyšování popularity. Byť to tak na první pohled nemusí vypadat, zvládnutí mnoha výzev je jednoduché – nevyžaduje žádné zvláštní dovednosti ani speciální vybavení. Tyto faktory pak často vedou k podceňování nebezpečí, což bývá umocněno i zhlédnutými videi, jejichž aktérům se nic nestalo. Tuto skutečnost potvrdil na našem Instagramu uživatel s přezdívkou kuba_kochy, který v souvislosti s pivní výzvou napsal: „(…) nikdo neřekl, že mi bude po vypití piva na ex ještě 5, možná 10 minut rozmrzat nos a vůbec celý obličej (…).“ Mladí lidé zároveň často nedokážou odhadnout následky svého chování. Například uživatelka kaculinkaaa_999 nám napsala: „Dali jsme si výzvu, kdo zavolá na Linku bezpečí a řekne, že se někdo chce zabít. Tak jsem zavolala a byl z toho velký průšvih.“ Značnou roli při zapojení do výzev hraje rovněž vzájemný tlak a snaha napodobit své vzory, ať již se jedná o influencery, nebo starší kamarády.
Podle Geerta a Anity Reyndersových2) může být pro mnoho dospívajících opravdu těžké říci ne svým přátelům, zejména když se všichni výzvy zúčastní. Některé děti si myslí, že daný úkol musejí udělat, aby se začlenily do skupiny přátel. Další se pak mohou cítit vyděšeně a osamoceně. Je však důležité, aby si uvědomily, že není v pořádku, aby je někdo do něčeho nutil. Na základě zkušeností, které nizozemští manželé shromáždili ve své nadaci, dnes
mladým lidem radí:
- Řekněte sebejistě NE. Říci ne svým přátelům však často vyžaduje silnou vůli. Pokud si budete trénovat říkat ne, bude pro vás snazší (kamarády / návrh kamarádů) odmítnout. Zároveň se díky tomu vyhnete situacím, ve kterých se necítíte dobře, bezpečně nebo pohodlně. Zkuste se podívat i na své kamarády, kteří jsou zvyklí říkat ne a umějí se vypořádat s tlakem vrstevníků.
- Nesuďte své kamarády jen podle toho, že se do některé výzvy nezapojí, a nenaplní tak vaše očekávání. Naopak. Snažte se respektovat jejich rozhodnutí.
- Pokud se vám aktivity, které podnikají vaši kamarádi, nebudou líbit nebo byste se při nich necítili dobře, zkuste navrhnout něco jiného.
Na online výzvy a s nimi spojená rizika se zaměřujeme v projektu „Bezpečně na netu“, v rámci kterého jsme představili tři krátké spoty kombinující humor s vážným poselstvím. To ostatně v rámci svého průzkumu mj. doporučuje i agentura Jong & Je Wil Wat, podle které mezi mladými lidmi neplatí zákazy. Naopak účinkuje varování o nebezpečích a diskuse o tom, jak některé výzvy fungují. Spoty se zároveň snažíme zvýšit povědomí o online výzvách a motivovat učitele a rodiče, aby si k tomuto tématu zjistili více informací.
Doporučení pro učitele, jak reagovat na online výzvy a mluvit o nich
- Zachovejte klid a zjistěte si informace
Pokud se některá z online výzev u vás ve škole objeví, zkuste zachovat klid a vyhledat si k ní co nejvíce informací. Ne všechny výzvy musejí být nebezpečné. Mladí lidé dnes slovo „challenge“ používají i pro řadu neškodných výzev, např. nechodit rok do fastfoodu či během měsíce udělat několik stovek dřepů. Zároveň je dobré si zjistit, jak některé výzvy fungují. Informace o vybraných výzvách a jejich rizicích můžete najít např. na stránkách nizozemské nadace T. I. M. (http://www.internetchallenges.nl/en/). - Upozorněte na možná nebezpečí a následky
Mnoho dětí nedokáže odhadnout nebezpečí, která jsou s výzvami spojena, a jak nám samy potvrzují, často ani následky, které může jejich jednání způsobit. Nezakazujte účast ve výzvách, ale mluvte právě o možných nebezpečích, jako jsou zdravotní rizika (sebepoškození), ale i potenciální právní následky. - Vyvarujte se zobrazování nepříjemného nebo děsivého obsahu
Ani virální šíření výzvy a její popularita neznamená, že ji všichni viděli a vědí o ní. Namísto ukazování obsahu, který děti může vystrašit, zvolte raději obsah, který neobsahuje násilí ani nezobrazuje děsivé následky výzev (smrt, krev, …). Mnoho sociálních sítí dnes zároveň blokuje či omezuje autory nevhodných videí. Příkladem může být např. Pavel M(L)ikeš a jeho výzvy, ve kterých se snažil vypít co nejvíce mléka. V jednom z těchto videí zveřejněném na platformě Twitch se však pozvracel. V důsledku toho dostal tzv. ban (zákaz určitou dobu – např. den či týden – publikovat nové příspěvky). Pro diskusi ohledně online výzev můžete využít krátké spoty „Bezpečně na netu“, které v sobě kombinují humor a vážné poselství. Na Instagramu najdete spoty na https://www.instagram.com/bezpecnenanetu, na Facebooku pak na https://www.facebook.com/bezpecnenanetu. Pro rychlý přístup k YouTube kanálu pak můžete využít QR kód. - Dejte dětem příležitost, aby s vámi mluvily, pokud se bojí
Je důležité dát mladým lidem čas, místo a konkrétní osobu (např. preventistu) ve škole, se kterou mohou mluvit o všem, co se jich týká, včetně online problémů. Online výzvy a související obsah mohou vyvolat potřebu hovořit o dalších otázkách, jako je sebepoškozování a sebevražda, takže je důležité, aby mladí lidé měli přístup k potřebné podpoře. Tu nabízí např. Linka bezpečí (http://www.linkabezpeci.cz), na jejíž telefonní číslo 116 111 mohou děti bezplatně volat. Pedagogové či sociální pracovníci pak mohou využít linku 606 021 021. - Mluvte o tlaku vrstevníků
Jeden z klíčových problémů online výzev představuje vzájemný tlak. Mladí lidé se někdy mohou do výzev zapojit, protože to je to, co dělají všichni jejich přátelé – nebo se zdá, že to dělají –, a říci ne může být pro ně obtížné. Mnoho autorů rovněž uveřejňuje videa s cílem získat co největší počet lajků a tím i popularitu. Mluvte proto s dětmi o tom, jak odolat tlaku spolužáků, a o skutečnosti, že „nejít s davem“ může mít řadu výhod.
Poznámka redakce: Text je publikován také ve Školním poradenství v praxi 6/2019.
1) Inform but do not forbid. Newletter nadace T. I. M. [online]. 2019, květen. Dostupné z: https://us19.campaign-archive.com/?e=&u=105d18e04e540ae6454f6b7fb&id=52a3c2082f.
2) Audio podcast „How can young people resist peer pressure to take part in online challenges?“. Better Internet for Kids Bulletin [online]. Dostupné z: https://www.youtube.com/watch?v=2wQ65X1qLXA&feature=youtu.be.
Zdroj: Pro časopis Řízení školy Jiří Průša