Modernizovat vzdělávání tak, aby děti i dospělí obstáli v dynamickém a neustále se měnícím světě 21. století, to je cílem nové Strategie vzdělávací politiky ČR do roku 2030+.
Ministerstvo školství dokončuje Strategii vzdělávací politiky ČR do roku 2030+ (dále jen Strategie 2030+). Tento dokument má ambici přinést dlouhodobou a systematickou změnu v přístupu ke vzdělání. Strategie 2030+ se věnuje řešení problémů, které v českém školství přetrvávají, a zároveň připravuje celý vzdělávací systém ČR na výzvy nové. Vzdělávací systém má umožnit dětem, žákům a studentům získat znalosti, dovednosti a postoje využitelné v jejich osobním, občanském i profesním životě. Strategie se intenzivně zaměřuje na proměnu samotného vzdělávání, řešení nerovností, podporu pedagogů, zvýšení odbornosti, důvěry a vzájemné spolupráce a zajištění stabilního financování.
Návrhy z praxe byly zapracovány
V současnosti prochází Strategie 2030+ mezirezortním připomínkovým řízení a během podzimu by ji měla schválit vláda. Příprava Strategie 2030+ tedy míří do finále, kterému ale předcházel dlouhý proces. Hlavní směry budoucího vzdělávání vytyčila na počátku expertní skupina pod vedením prof. Arnošta Veselého, ředitele Centra pro sociální a ekonomické strategie FSV UK. Protože vizí Strategie 2030+ je připravit absolventy na změny napříč všemi oblastmi života, byli součástí expertní skupiny odborníci z oblasti pedagogických věd, sociologie, ekonomie, průmyslu a samozřejmě i zástupce ředitelů škol. Uskutečnilo se nespočet jednání, panelových diskusí, 17 kulatých stolů s více než 750 účastníky v 10 městech ČR, semináře za účasti vzdělávacích expertů i samotných učitelů a ředitelů škol, tři velké konference i veřejné konzultace, v rámci kterých se k dokumentu vyjadřovala široká veřejnost, možná i rodiče dětí z vaší školy. Právě to, že se na tvorbě podílelo celé spektrum účastníků z praxe, dává naději, že se dokument a jeho cíle podaří prosadit i v realitě českých škol.
Hlavní cíle strategie
A jaká je tedy vize budoucího vzdělávání a základní cíle pro naplnění strategie? První cíl se týká zaměření vzdělávání. Vzdělávání by se mělo soustředit na získávání kompetencí, které člověk v současném světě skutečně potřebuje pro úspěšný profesní, osobní i občanský život. Druhým vytyčeným cílem je snížení nerovnosti v přístupu ke kvalitnímu vzdělávání a snaha o maximální rozvoj dětí. Těchto cílů by mělo být dosaženo pomocí pěti strategických linií.
Proměna obsahu, způsobů a hodnocení ve vzdělávání
Prvním krokem bude revize rámcových vzdělávacích programů (RVP) s cílem redukovat celkový objem učiva a vytvořit dostatečnou metodickou podporu pro učitele. Výstupy budou rozděleny na jádrové, tedy minimum, které by všichni žáci měli ovládat, a na rozvíjející, sloužící pro individualizaci výuky a rozvoj talentů jednotlivých žáků. RVP se nadále budou zaměřovat na rozvoj kompetencí. V oblasti hodnocení nově posílíme využívání formativního hodnocení, které žákům dává potřebnou zpětnou vazbu o tom, jakých pokroků v učení dosahují. Velký důraz bude kladen na digitální kompetence, ale také na občanské a environmentální vzdělávání. Změny se dotknout i středních škol. Zde plánujeme inovace v oborové soustavě odborných škol, které by měly nabízet moderní a perspektivní obory, odpovídající potřebám rychle se měnícího pracovního trhu. Chystáme se také posílit spolupráci se zaměstnavateli a dalšími partnery. Věříme, že školy tak budou schopny žáky vybavit potřebnými kompetencemi pro uplatnění na trhu práce a připraví je na budoucnost plnou změn, která je čeká.
Rovný přístup ke kvalitnímu vzdělávání
Hodláme se zaměřit na zvýšení kvality vzdělávání na druhých stupních základních škol, od čehož si slibujeme snížení počtu žáků odcházejících na víceletá gymnázia. Školy s větším množstvím žáků ze znevýhodněného prostředí chystáme cíleně podporovat finančně i metodicky. Za podstatné považujeme, aby se problémy sociálně znevýhodněných rodin a dětí řešily i ve spolupráci s institucemi, jako jsou orgány sociálně-právní ochrany dětí, úřady práce, ale i neziskové organizace.
Podpora pedagogických pracovníků
Připravujeme systém komplexní profesní přípravy a podpory po celou dobu výkonu učitelské profese. Začínající učitele a jejich mentory podpoříme zavedením systému uvádění do praxe. Zaměříme pozornost i na koncepci dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků, které by v budoucnu mělo být mnohem více individualizované a zaměřené na potřeby jednotlivých pedagogů a škol (tzv. školení pro sborovny „na klíč“). Další opatření budou zaměřena např. na zajištění kvalitních podmínek pro společné vzdělávání, prevenci syndromu vyhoření a zajištění podpůrných služeb pro pedagogy. Tato a další plánovaná opatření by měla postupně vést ke zvyšování atraktivity učitelské profese.
Zvýšení odborných kapacit, důvěry a vzájemné spolupráce
Vedení škol chceme v náročné práci pomoci prostřednictvím středního článku. Jeho úkolem bude poskytovat školám metodickou podporu, zajišťovat právní i ekonomické poradenství, podporovat je v zavádění inovací a mnoho dalšího. Chceme posilovat systémové financování škol a snižovat počty dotačních programů, které s sebou nesou administrativní zátěž škol.
Zvýšení financování školství a zajištění jeho stability
Uvědomujeme si, že kvalitní vzdělávací systém není možné budovat bez dostatečných financí. Budeme dále usilovat o navyšování financí pro školy, více peněz chceme směřovat i do oblasti pregraduální přípravy a dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků.
Zavádění do praxe
Abychom všechna navržená opatření byli schopni uvést do praxe, vytvořili jsme implementační plán. Realizaci rozdělíme na tři po sobě jdoucí období a v každém období se zaměříme na vybrané klíčové oblasti. Pro roky 2020–2023 byly vybrány revize RVP, podpora řízení škol, předškolní vzdělávání, střední odborné školy a podpora škol ve strukturálně postižených krajích. Právě od dobře nastavené implementace si slibujeme skutečné kvalitativní změny, které z našich škol udělají místo, kam se budou těšit žáci i učitelé, místo, které děti připraví na složitý svět 21. století.
Zdroj: Pro časopis Učitelský měsíčník Mgr. Jaromír Beran, editel Kanceláře ministra, MŠMT, Mgr. Martina Bětáková, oddělení strategie a analýz, MŠMT